tema_01
Werbung
Seminář: Cyklus: Smrt moravského velmože Moravský velmož 1600 (III) Vedoucí semináře: Tomáš Knoz Semestr: Zimní semestr 2005 Obsah semináře: 1. Úvod Námět: Pramen: 21. 9. 2005 Téma, metoda, prameny, literatura. Prezence, referáty, úkoly. Was ist das Leben? In: P. Dom. Florentius Schilling: Todten-Gerüst. Das ist Wolgegründte Ehren-Bedächtnuß Hochadelicher Cavalieren, Herren und Frauen derer Hoch-Adeliches Herkommen. Wien 1681. Universitní knihovna Vídeň, Hauptbibliothek 1-188.128 A, pag. 170. 2. Modelová situace: Smrt a pohřeb Petra Voka z Rožmberka 5. 10. 2005 Námět: Čtení textů Václava Březana, analýza, celkové rozvržení problematiky na základě významného pramene. Pramen: Zápis Václava Březana o smrti a pohřbu Petra Voka z Rožmberka. In: Jaroslav Pánek (ed.): Václav Březan: Životy posledních Rožmberk. Praha 1985. Referát: Jaroslav Pánek: Poslední Rožmberkové. Velmoži české renesance. Praha 1989. 3. Nemoc a smrt 12. 10. 2005 Námět: Charakteristika úlohy nemoci a zdraví v raném novověku a jejich subjektivního vnímání šlechtici. Pramen: 1. Zápisky Adama ml. z Valdštejna o své nemoci. In: Marie Koldinská – Petr Maťa (edd.): Deník renesančního dvořana. Adam mladší z Valdštejna. 2. Korespondence Karla staršího ze Žerotína. In: Tomáš Knoz: Karel starší ze Žerotína – subjektivní anamnéza. Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 82, 1997, s. 209-258. 3. Umírání: List Karla staršího ze Žerotína o smrti císaře Matyáše. In: Noemi Rejchrtová (ed.): Karel sterší ze Žerotína, Z korespondence. Praha 1982, s. 322-327. 4. Dobrá smrt: List sv. Aloise z Gonzagy, S.J. jeho matce z 10. června 1591. In: materiály Dr. Františka Holečka k semináři Hroby a hrobky. 5. Špatná smrt: Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. In: Mikuláš Dačický z Heslova, Paměti. Praha 1940, s. 47, 48, 49, 101, 122, 123. Literatura: Tomáš Knoz: „S pomocí boží dosti mírně se mám“. Zdraví a nemoci Karla staršího ze Žerotína. Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 82, 1997, s. 183-199. Referát: Philippe Aries: Dějiny smrti. Praha 2000. 4. Testament Námět: Spolupráce: 19. 10. 2005 Charakteristika role testamentů jako komunikace „mezi životem a smrtí“ a mezi testátorem a obdarovaným. Tomáš Malý Pramen: Literatura: Referát: 1. Testament Melichara z Redernu. In: Pavel Král: Mezi životem a smrtí. České Budějovice 2002. 2. Testament Karla st. ze Žerotína. In: Karel Müller: Závěť Karla staršího ze Žerotína. Sborník Státního okresního archivu Přerov 1996, s. 9-15. Pavel Král: Mezi životem a smrtí. České Budějovice 2002. Pavel Král: Mezi životem a smrtí. České Budějovice 2002. 5. Pohřební strategie I. 26. 10. 2005 Námět: Přednáška s promítáním diapozitivů, kategorizace různých typů pohřbů a pohřebních míst moravské šlechty (úvod, farní kostel, zámek, klášter). Pramen: Pohřeb Rudolfa Zejdlice ve farním kostele v Polné. In: SÚA Praha, Morava, Polná. Literatura: Tomáš Knoz: Grabstätten und Grabkapellen (v tisku). Referát: není 6. Pohřební strategie II. 2. 11. 2005 Námět: Přednáška s promítáním diapozitivů, kategorizace různých typů pohřbů a pohřebních míst moravské šlechty (metropole, hřbitov, závěry). Pramen: Jednání o vybudování hrobky pro Bohunku Žerotínskou z Tiefenbachu. In: Korespondence kardinála Dietrichsteina ke správě Moravy. MZA Brno, G 140, Rodinný archiv Dietrichsteinů, inv. Č. 576, kart. 181, fol. 75-80. Literatura: Tomáš Knoz: Grabstätten und Grabkapellen (v tisku). Referát: není Úkol: Zpracování materiálu k vybudování hrobky Tiefenbachů v Drnholci a pohřbení Bohunky ze Žerotína. Úkol pro tři osoby. In: Korespondence kardinála Dietrichsteina ke správě Moravy. MZA Brno, G 140, Rodinný archiv Dietrichsteinů, inv. Č. 576, kart. 181, fol. 75-80. 7. Pohřební ceremoniál 9. 11. 2005 Námět: Sledování pohřebního ceremoniálu jako „přechodového rituálu“. Spolupráce: Pavel Král nebo Helena Svatoňová Pramen: 1. Pohřeb Jana ze Žerotína na Valašském Meziříčí v pamětech Ondřeje Sivého. In: Paměti Ondřeje Sivého. In: František Dostál (ed.): Valašské Meziříčí v pamětech třicetileté války. Ostrava 1962, s. 116-117. 2. Marek Bydžovský z Florentina: Pohřeb Václava Švihovského. In: Josef Janáček (ed.): Marek Bydžovský z Florentina, Svět za tří českých králů. Výbor z kronikářských zápisů o letech 1526-1596. Praha 1987, s. 202. 3. Marek Bydžovský z Florentina: Pohřeb Viléma z Rožmberka. In: Josef Janáček (ed.): Marek Bydžovský z Florentina, Svět za tří českých králů. Výbor z kronikářských zápisů o letech 1526-1596. Praha 1987, s. 222-223. 4. Václav Březan: Pohřeb Viléma z Rožmberka. In: Jaroslav Pánek (ed.): Životy posledních Rožmberků. Praha 1985. 5. Neoprávněné užití erbu na pohřbě Wildheimově. In: SÚA Praha, Stará manipulace, sign. W 364/1. Literatura: Pavel Král: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice 2004. Referát: Pavel Král: Rituál a ceremoniál. Na příkladu pohřebních slavností na šlechtických dvorech v raném novověku. SPFFBU, C 49, 2002, s.71-86. 8. Pohřební kázání 16. 11. 2005 Námět: Rozbor pohřebního kázání jako symbolického literárního pramene. Pramen: 1. Titul pohřebního kázání na Jindřicha Matyáše z Thurnu. In: František Hrubý: Pohřební kázání o Jindřichu Matyáši hr. Z Thurnu. ČČH. 2. Pohřební kázání nad hrobem Jana Křtitele z Verdenberga. In: P. Dom. Florentius Schilling: Todten-Gerüst. Das ist Wolgegründte Ehren-Bedächtnuß Hochadelicher Cavalieren, Herren und Frauen derer Hoch-Adeliches Herkommen. Wien 1681. Universitní knihovna Vídeň, Hauptbibliothek 1-188.128 A. Literatura: Tomáš Knoz: Dobrá smrt ctnostného šlechtice v pohřebních kázáních Dona Florentia Schillinga. SPFFBU, C 49, 2002, s. 119-134. Miloš Sládek: Poznámky k problematice českých pohřebních kázání 16. a 17. století. Literární archiv 27, 1994, s. 191-208. Referát: František Hrubý: Pohřební kázání o Jindřichu Matyáši z Thurnu. ČČH 38, 1938, s. 12-55. Úkol: Dopracování elektronické formy kázání Dona Florentia Schillinga přepisem z fotokopií původního starého tisku. 9. Náhrobek I. 23. 10. 2005 Námět: Typologie náhrobníků a náhrobků. Pramen: 1. Zmínky o náhrobnících u Paprockého. In: Bartoloměj Paprocký z Hlohol: Zrcadlo slavného Markrabství moravského. Olomouc 1593, pag. CXLVIII, CXVI. 2. Texty na náhrobnících. In: Eva Chaloupková: Náhrobníky na Znojemsku. Brno 2001. (Bakalářská práce uložená na FFMU.) 3. Návštěva císařského mauzolea na Pražském hradě. In: Eliška Fučíková – Josef Janáček (ed.): Tři francoužští kavalíři v rudolfinské Praze. Praha 1989. Literatura: Miroslava Nováková: Renesanční figurální náhrobek moravský 15201620. Brno 1952. (Disertační práce v Brně). Referát: K interpretaci, době vzniku a a původci tzv. rožmberského náhrobníku ve Vyšším Brodě. Jihočeský sborník historický 56, 1987, s. 71-80. 10. Náhrobek II. – Exkurze 30. 11. 2005 Námět: Analýza náhrobků v kostele sv. Jakuba v Brně. Pramen: Texty náhrobníků v kostele sv. Jakuba v Brně. In: Pavla Kubíčková: Náhrobníky v Brně. Brno 2002. (Bakalářská práce FF MU Brno.) Literatura: Pavla Kubíčková: Náhrobníky v Brně z let z let 1500-1743. Brno 2002. (Bakalářská práce uloženána Historickém ústavu FF MU.) Referát: Martin Babka: Louis Raduit de Souches. Brno 2004. (Bakalářská práce na FFMU Brno.) a Hans Reutter: Zur Geschichte des de SouchesGrabmales in Brünn. Zeitschrift des Vereins für die Geschichte Mährens und Schlesiens 20, 1916, s. 397-410. Úkol: Připravení přepisů a překladů textů na náhrobnících v kostele sv. Jakuba. Úkol pro tři osoby. 11. Sepulkrální umění 7. 12. 2005 Námět: Spolupráce: Pramen: Literatura: Referát: Charakteristika role funerálních a sepulkrálních uměleckých děl. Miloslav Študent, Pavel Suchánek 1. Kontrakty Jana Křtitele z Verdenberga s umělci na vytvoření jeho náhrobku 2. Pohřební písně z kancionálu Jana Diviše ze Žerotína. In: Kancionál Jana Diviše ze Žerotína. 1606. Universitní knihovna Wroclaw. Sign. M 1452 Rukopis. Oddělení rukopisů. Ivo Hlobil – Eduard Petrů: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha 1992; Tomáš Knoz: Krankheit, Tod und Verewigung von Adeligen in der Frühen Neuzeit. Im Schnittpunkt von historischer Anthropologie, medizinischer Anthropologie und Kunstgeschichte. In: Opera historica 9. České Budějovice 2002, s. 81-115. Veronika Korčáková: Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči. Průzkumy památek 7, 2001, č. 1, s. 21-33. 12. Pohřební místo jako šlechtická memorie 14. 12. 2005 Námět: Šlechtické fundace, kult mrtvých předků, „turistické“ návštěvy pohřebních míst. Pramen: 1. Fundace k opatrování duše a těla zemřelého v testamentu Víta Jindřicha z Thurnu. In: MZA Brno, Rodinný archiv Collaltů. 2. Epitaf Jana Křtitele z Verdenberga jako součást jeho fundace pro kapucíny v Mödlingu. In: HHStA Wien, Archiv Grafenegg, Bd. 39, Giornale. 3. Bonpolská knižka: Píseň o smrti známá po celém světě. In: Pavel Preiss: Boje s dvouhlavou saní. Praha 1981. Kapitola Miles christianus. Poslední zbroj a zbraně, s. 273-274. 4. Návštěvy hrobových míst šlechticů a panovníků Kryštofem Václavem z Nostic. In: Jiří Kubeš (ed.): Kryštof Václav z Nostic, Deník z cesty do Nizozemí v roce 1705. Praha 2004, s. 156-160. Literatura: Thomas Winkelbauer – Tomáš Knoz: Geschlecht und Geschichte. Grablegen, Grabdenkmäler und Wappenzyklen als Quellen für das historisch-genealogische Denken des österreichischen Adels im 16. und 17. Jahrhundert. In: Bahlcke, J. – Strohmeyer, A. (edd.): Konstruktion der Vergangenheit. ZHF. Beiheft 29. Berlin 2002, s. 129-178. Referát: Pavel Preiss: Boje s dvouhlavou saní. Praha 1981. Především kapitola Miles christianus. Poslední zbroj a zbraně, s. 259-279. 13. Závěr Námět: Pramen: 21. 12. 2005 Závěrečná diskuse. Hodnocení, zápočty. Cervantes: Epitaf Dona Quijota de la Mancha. In: Miguel de Cervantes Saavedra: Duchaplný rytíř Don Quijote de la Mancha. Nakladatelství Družstevní práce, Praha 1931, díl 2, s. 762. Přeložil Hugo Kosterka. Materiál 1 Was ist das Leben? Was ist das Leben? Ein Apfel klein Will zwar was seyn, ist doch nur schein. Auswendig schön, inwendig faul. Betregt das Aug, verfügt das Maul. Zdroj: P. Dom. Florentius Schilling: Todten-Gerüst. Das ist Wolgegründte Ehren-Bedächtnu Hochadelicher Cavalieren, Herren und Frauen derer Hoch-Adeliches Herkommen. Wien 1681. Universitní knihovna Vídeň, Hauptbibliothek 1-188.128 A, pag. 170. Materiál 2 Základní povinná literatura Philippe Aries: Dějiny smrti. I-II. Praha 2000. Tomáš Knoz – Pavel Boček (edd.): Smrt šlechtice v raném novověku. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická C 49, 2002. Pavel Král: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice 2004. Materiál 3 Výběrová bibliografie k dějinám smrti na území českých zemí Připravil Tomáš Knoz STARÉ TISKY A EDICE Alois BEJBLÍK (ed.), Příběhy Václava Vratislava z Mitrovic. Praha 1977. Simona BINKOVÁ – Josef POLIŠENSKÝ (edd.), Česká touha cestovatelská. Cestopisy, deníky a listy ze 17. století. Praha 1989. Hana BOČKOVÁ – Jiří MÁTL (edd.), Nathanaél Vodňanský z Uračova, Theatrum mundi minoris. Brno 2001. Vincenc BRANDL (ed.), Karel starší ze Žerotína. Listové psaní jazykem českým. I-III. Brno 1871. Petr CIRONIS (ed.), Kniha černá města Rokycan z let 1573–1630. Rokycany 1994. Václav CLEMENT, Kratičké sepsání sloužící ku potěšení rodičům, jimž pán Bůh prostředkem smrti časné dítky z tohoto světa povolávati ráčí. Dobronice 1612. Jaromír ČELAKOVSKÝ (ed.), Naučení p. Albrechta Rendla z Oušavy synům dané. ČČH 8, 1902, s. 68–70. Petr ČORNEJ (ed.), Království dvojího lidu. Praha 1989. František DVORSKÝ (ed.), Listy paní Kateřiny ze Žerotína, rozené z Valdštejna. Praha 1894– 1895. Max DVOŘÁK (ed.), Dva denníky Dra Matyáše Borbonia z Borbonheimu. Historický archiv 9, 1896. Eliška FUČÍKOVÁ – Josef JANÁČEK (edd.), Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze. Praha 1989. Antonín GINDELY (ed.), Dekrety Jednoty bratrské. In: Monumenta Historiae Bohemica 1. Praha 1865. Kryštof HARANT Z POLŽIC, Putování … do Země Svaté. Praha 1608. Josef JANÁČEK (ed.), Pavel Skála ze Zhoře, Historie česká. Od defenestrace k Bílé hoře. Praha 1984. Josef JIREČEK (ed.), Paměti nejvyššího kancléře království Českého Viléma Slavaty. Praha 1866. Tomáš KNOZ (ed.), Karel starší ze Žerotína – subjektivní anmnéza. Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 82, 1997, s. 209-258. Jaroslav KOLÁR (ed.), Marek Bydžovský z Florentina, Svět za tří českých králů. Praha 1987. Mikuláš KRUPĚHORSKÝ, Knížka o smrti. Kterak se křesťané k smrti strojiti mají a co je k takovému přihotovení vzbuditi má. Praha 1594. František Boleslav KVĚT (ed.), Urozeného Pána pana Jana z Lobkovic na Hasištejně zpráva a naučení jeho synu Jaroslavovi o tom, co činiti a co nechati a kterak se a pokud se v čem zachovati má. Praha 1851. Vincenc MAKOVSKÝ, Epicedion scriptum in obitum Iaroslai de Pernssteyn, Cesarae Maiestatis a consiliis etc., qui obiit XVII. Iulii anno 1560. Prostějov 1560. Miroslav MARADA (ed.), Smolná kniha města Lipníka. Přerov 1994. Petr Ondřej MATTHIOLI, Herbář aneb bylinář P. Doktora Petra Ondřeje Mathiola nyní zase přehlédnutý… Praha 1596. Ferdinand MENČÍK (ed.), Paměti Jana Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic od roku 1624 do roku 1648. Praha 1897. Jaroslav PÁNEK (ed.), Když císař odchází. Lidská tragédie a posmrtná sláva Rudolfa II. očima současníků. Praha 1997. Jaroslav PÁNEK (ed.), Václav Březan, Životy posledních Rožmberků. Praha 1985. Bartoloměj PAPROCKÝ Z HLOHOL, Diadochos, id est successio. Praha 1602. Bartoloměj PAPROCKÝ Z HLOHOL, Zrcadlo slavného Markrabství Moravského. Olomouc 1593. (Reprint Ostrava 1993.) Josef POLIŠENSKÝ (ed.), Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Zrcadlo Čech a Moravy. Praha 1941. Josef POLIŠENSKÝ (ed.), Kniha o bolesti a smutku. Výbor z moravských kronik 17. století. Praha 1948. Jaroslav PORÁK – Jaroslav KAŠPAR (edd.), Ze starých letopisů českých. Praha 1980. Processus aneb Vypsání slavného pohřbu urozeného pána, pana Albrechta Václava Smiřického ze Smiřic. Praha 1614. Jana RATAJOVÁ (ed.), Alžběta Lidmila z Lisova, Rodinné paměti. Praha 2002. Noemi REJCHRTOVÁ (ed.), Karel starší ze Žerotína, Z korespondence. Praha 1982. Noemi REJCHRTOVÁ (ed.), Václav Budovec z Budova, Antialkorán. Praha 1989. Antonín REZEK (ed.), Mikuláš Dačický z Heslova, Paměti. Praha 1878. Miloš SLÁDEK (ed.), Malý svět jest člověk aneb Výbor z české barokní prózy. Jinočany 1995. Miloš SLÁDEK (ed.), Vítr jest život člověka aneb Život a smrt v české barokní próze. Jinočany 2000. Josef STRAKA (ed.), Z táborské knihy černé. Tábor 1934. Zdenka TICHÁ (ed.), Kroniky válečných dob. Lamentací země moravské. Praha 1975. Zdenka TICHÁ (ed.), Lékařské knížky Mistra Křišťana z Prachatic. Praha 1975. Antonín VERBÍK (ed.), Krevní kniha městečka Bojkovic. 1630–1721. Uherské Hradiště 1971. Antonín VERBÍK (ed.), Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově. Brno 1976. Antonín VERBÍK – Ivan ŠTARHA – Edmund KNESL (edd.), Černá kniha města Velké Bíteše. Brno 1979. Jan VOGELTANZ a kol. (edd.), Příběhy Jindřicha Hýzrla z Chodů. Praha 1979. Hanuš ŽALANSKÝ, O ctných manželkách těhotných a rodičkách křesťanských, o jejich před Bohem vzácnosti a nebezpečném kříži… Praha 1615. Hanuš ŽALANSKÝ, O dítkách křesťanských mrtvých – kdo je dává a kolika způsoby a proč je zase bere, čemu se od nich učiti, kterak se v smrti jejich chovati, jak a pokud plakati a čím se v smrti jejich máme potěšovati… Praha 1617. LITERATURA Dějiny smrti Philippe ARIÈS, Dějiny smrti I-II. Praha 2000. Josef BERGL, Die Schicksale der Reliquien Wallensteins, seiner ersten Gemahlin und seines Sohnes. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 72, 1934, s. 1–19. Josef BERGL, Osudy pozůstatků Albrechta z Valdštejna. In: Matiegka, J. – Malý, J.: Tělesná povaha Albrechta z Valdštejna. Praha 1934. Hana BOČKOVÁ, Komenského Praxis pietatis a smrt. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 87-95. Anatol de BRAZ, Legendy o smrti. Brno 1996. Václav BŮŽEK, „Tý naděje budou každý čtyři neděle.“ Těhotenství očima šlechty na prahu novověku. Dějiny a současnost 23, 2001, č. 3, s. 8–11. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA, Péče o zdraví, nemoci a hygiena. In: Bůžek, V. – Hrdlička, J. a kol.: Dvory velmožů s erbem růže. Praha 1997, s. 185–194. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA, Rodinný život posledních pánů z Hradce ve světle jejich korespondence. In: Bůžek, V. (ed.), Poslední páni z Hradce. Opera historica 6. České Budějovice 1998, s. 145–272. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA a kol., Dvory velmožů s erbem růže. Praha 1997. Václav BŮŽEK – Dana ŠTEFANOVÁ (edd.), Menschen – Handlungen – Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in der Geschichtswissenschaften. Opera historica 9. České Budějovice 2001. Alois BEJBLÍK, Život a smrt renesančního kavalíra. Praha 1989. Jean DELUMEAU, Hřích a strach. Praha 1993. Jean DELUMEAU, Strach na západě ve 14.–18. století. I. Obležená obec. Praha 1997. Richard van DÜLMEN, Kultura a každodenní život v raném novověku I. Dům a jeho lidé. Praha 1999. Michel FOUCAULT, Dějiny šílenství. Hledání historických kořenů duševní choroby. Praha 1993. Gustav GELLNER, Tomáš Jordán. ČMM 60, 1936, s. 85–140, 315–354. Gustav GELLNER, Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků. Historický archiv 51, 1938. Rudolf HLUBINKA, Úmrtní dům Tychona Brahe. Zprávy památkového sboru hl. města Prahy. 1913, s. 131n. František J. HOLEČEK, Teologie smrti na prahu raného novověku. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 9-24. Ladislava HORÁČKOVÁ – Lenka VARGOVÁ, Nejnovější lékařsko-antropologický výzkum kosterních pozůstatků z žerotínské hrobky v Bludově. Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 82, 1997, s. 201–208. Ladislava HORÁČKOVÁ – Lenka VARGOVÁ, Smrt v raném novověku a lékařská. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 33-40. Ladislava HORÁČKOVÁ – Lenka BENEŠOVÁ – Hana ELIÁŠOVÁ, Kosterní pozůstatky z žerotínské hrobky v Bludově. In: Karel starší ze Žerotína a jeho doba. Bludov 1995. Pavla HORSKÁ – Milan KUČERA – Eduard MAUR – Milan STLOUKAL, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. Václav HUML, Rudolfinská lékárna Matyáše Borbonia na Koňském trhu očima archeologa. Praha 1995. Josef JANÁČEK, Pád Rudolfa II. Praha 1973. Josef JANÁČEK, Valdštejnova smrt. Praha 1970. Josef JANÁČEK, Ženy české renesance. Praha 1977. Tomáš KNOZ, Krankheit, Tod und Verewigung von Adligen in der Frühen Neuzeit. Im Schnittpunkt von Historischer Anthropologie, medizinischer Anthropologie und Kunstgeschichte. In: Bůžek, V. – Štefanová, D. (edd.): Menschen – Handlungen – Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in der Geschichtswissenschaften. Opera historica 9. České Budějovice 2001, s. 81–115. Tomáš KNOZ, „... s pomocí boží dosti mírně se mám ...“ Zdraví a nemoci Karla staršího ze Žerotína. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 82, 1997, s. 183–199. Marie KOLDINSKÁ, Každodennost renesančního aristokrata. Praha 2001. Pavel KRÁL, Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1560 až 1650. České Budějovice 2002. Pavel KRÁL, Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice 2004. Pavel KRÁL, Žena ve šlechtických testamentech v 16.–17. století. In: Česko-slovenská historická ročenka 2001, s. 157–167. Eva KUČERŇÁKOVÁ, Mor 1680 v protimorových spisech dvou moravských zemských fysiků Jana Ferdinanda Hertodta z Todtenfeldu a Václava Maxmiliána Ardensbacha z Ardensdorfu. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 145154. Vladimír KUPKA, Nekropole českých panovníků. Historický obzor 7, 1996, č. 9–10, s. 220– 227. Ivan LESNÝ, Zpráva o nemocech mocných. Praha 1984. Petr MAŤA, Die Renaissance des Fegefeuers im barocken Böhmen. In: Bůžek, V. – Štefanová, D. (edd.): Menschen – Handlungen – Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in der Geschichtswissenschaften. Opera historica 9. České Budějovice 2001, s. 139–160. Jiří MIKULEC, Barokní náboženská bratrstva, šlechta a slavnosti. In: Bůžek, V. – Král, P. (edd.): Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. Opera historica 8. České Budějovice 2000, s. 345–358. Jiří MIKULEC, „Piae confraternitates“ v pražské arcidiecézi na sklonku 17. století. Folia historica bohemica 15, 1991, s. 269–342. Karel MÜLLER, Závěť Karla staršího ze Žerotína. In: Sborník Státního okresního archivu Přerov. Přerov 1996, s. 9–15. Michaela NEUDERTOVÁ, Inventář pozůstalosti jako pramen poznání všedního dne ženy v předbělohorské době. Documenta Pragensia 13, 1996, s. 153–162. Ladislav NIKLÍČEK, Dějiny medicíny v datech a faktech. Praha 1985. Otakar ODLOŽILÍK, Poslední Smiřičtí. In: Od pravěku k dnešku. II. Sborník prací z dějin československých k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Praha 1930. Jaroslav PÁNEK, Poslední Rožmberkové. Praha 1989. František V. PEŘINKA, O moravských lékařích zemských 1565–1760. Zvláštní otisk z Věstníku čsl. lékařů. Praha 1917. Josef PETRÁŇ a kol., Dějiny hmotné kultury. II/1–2. Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha 1995-1997 . Josef PETRÁŇ, Staroměstská exekuce. Několik stránek z dějin povstání feudálních stavů proti Habsburkům v letech 1618–1620. Praha 1971. Otakar ODLOŽILÍK, Karel starší ze Žerotína. 1564–1636. Praha 1936. Norbert OHLER, Umírání a smrt ve středověku. Jinočany 2001. Milada ŘÍHOVÁ, Dvorní lékaři posledních Lucemburků. Albík z Uničova, lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. Praha 1999. Václav SCHULZ (ed.), Příspěvky k dějinám moru v zemích českých z let 1531–1746. Praha 1901. Miloš SLÁDEK, Posmrtné cestování Albrechta Václava Smiřického ze Smiřic. In: Bobková, L. – Neudertová, M. (edd.): Cesty a cestování v životě společnosti. Ústí nad Labem 1995, s. 215–218. Josef Vítězslav ŠIMÁK, Ohledání ostatků Albrechta z Valdštejna a jeho příbuzných v Mnichově Hradišti. Památky archeologické 33, 1922/23, s. 153–158. Dana ŠTEFANOVÁ, Vdovy v raném novověku. Studie k právnímu postavení a jednání „viditelných“ žen na příkladu praxe panství Frýdlant v severních Čechách mezi léty 1550–1750. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 4970. Jaroslav ŠŮLA, Dva kšafty Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Stopami dějin Náchodska 5, 1999, s. 159–169. Josef UNGER, Pohřbívání v šestnáctém století. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 41-48. Josef THOMAYER, Ze zápisků lékaře. Praha 1977. Emanuel VLČEK, Jak zemřeli. Významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství. Praha 1993. Eduard WONDRÁK, Historie moru v českých zemích. Praha 1999. Pohřební kázání Blažej BOROVSKÝ Z BOROVNA, Manipulus concionum funebralium, to jest Kázání pohřebních snopeček svázaný a sepsaný z písma svatého a učitelův církevních. Hradec Králové 1616. Jan Edmund HAVLÍK, Kázání slova božího, v kterémžto krchov k žaláři a v něm pochované k vězňům pro dluh do něho daným se přirovnávají ... Praha 1670. František HRUBÝ, Pohřební kázání o Jindřichovi Matyáši z Turnu. ČČH 38, 1938, s. 12–55. Tomáš KNOZ, Dobrá smrt ctnostného šlechtice v pohřebních kázáních Dona Florentia Schillinga. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 119-134. J. V. KODED, Kázání nad mrtvým tělem paní, paní Alžběty Valdštejnské z Valdštejna. Praha 1614. K. MEGANDR, Kázání pohřební nad urozenou paní, paní Polyxenou Šternberkovou, rozenou z Valdštejna. Praha 1620. J. ROSACIUS HOŘOVSKÝ, Kázání pohřební nad tělem mrtvým urozené a poctivé paní, paní Polyxeny Šternberkové, rozené z Valdštejna a na Pátku. Praha 1620. Ivana RYŠKOVÁ, Předbělohorská společnost očima kazatele. Katolická postila Vojtěcha Šebestiána Berličky z Chmelče zvaného Scipio jako zrcadlo dějin. Praha 1994. (Diplomová práce uložená na FF UK v Praze.) Miloš SLÁDEK, Poznámky k problematice českých pohřebních kázání 16. a 17. století. Literární archiv 27, 1994, s. 191–208. Milan SVOBODA, Pohřební kázání – jeden z pramenů poznání aristokratické společnosti. Ke společným vazbám šlechtických rodin na území dnešního Euroregionu Nisa. Časové úvahy 12, 2001, s. 35–53. Havel ŽALANSKÝ, De quattor hominum novissimis, to jest: O čtyřech věcech, které se nejposledněji jmenují ... o smrti neb smrtedlnosti naší, o posledním soudu, o mukách pekelných ... o slávě nebeské a životu věčném... Praha 1615. Náhrobníky Alois CZERNY, Renaissance Grabsteine an der Pfarrkirche zu Schönbrunn in Mähren. Mitteilungen der k. k. C. C. Neue Folge 28, 1902, s. 75n. Zoroslava DROBNÁ, Nová radnice. Městské lapidárium. Brno 1937. Karel DYTRT, Staré náhrobky v Dolních Studénkách. Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–1932, s. 49–53. Jiří HANÁČEK, Brněnské náhrobníky a portály. In: Heraldická ročenka. Brno 1979. Bedřich HAVLÍČEK, Renesanční náhrobky pánů z Lomnice a na Brumově. Vlastivědné kapitoly z Valašskomeziříčska, č. 2, 1959, s. 52–56. Josef HEJNIC, Náhrobky v lapidáriu Národního musea. Sborník Národního muzea, řada A, 13, 1959, s. 141–220. Jan HERAIN, Náhrobek vlašského stavitele Jana Lucheseho. Zprávy komise pro soupis uměleckých a historických památek hl. města Prahy 4, 1912, s. 95–98. Milan HLINOMAZ, K interpretaci, době vzniku a původci tzv. rožmberského náhrobku ve Vyšším Brodě. Jihočeský sborník historický 56, 1987, s. 71–80. Milan HLINOMAZ, K náhrobku Viléma z Rožmberka a pohřbům renesančních velmožů. In: Bůžek, V. (ed.): Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. Opera historica 3. České Budějovice 1993, s. 395–400. Milan HLINOMAZ, Náhrobníky a epitafy ve strahovské bazilice. Heraldika a genealogie 31, 1998, č. 1–2. Milan HLINOMAZ, Náhrobníky a epitafy ve strahovské bazilice. Praha 1999. Ivo HLOBIL, Raněrenesanční epitaf Johanna Eibenstocka v Olomouci. Vlastivědný věstník moravský 26, 1974, s. 307–311. Václav HOUDEK, Dobromělické náhrobky. Časopis Moravského musea zemského 15, 1916, č. 2, s. 152–158. Václav HOUDEK, Náhrobky moravské od nejstarších dob do počátku 19. století. (Rukopis.) Václav HOUDEK, Náhrobky Prusínovských z Víckova. Holešov 1914. Václav HOUDEK, Náhrobní kameny v kostele Moravičanském. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 17, 1900, s. 156–162. Václav HOUDEK, O vývoji náhrobků moravských po stránce umělecké. Časopis Moravského muzea zemského 1915, s. 129–1951. Jan CHALOUPKA, K historii obce Kralic nad Oslavou. Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 64, 1979, s. 87–94. Eva CHALOUPKOVÁ, Náhrobní kameny na Znojemsku do roku 1620. Brno 2000. (Bakalářská práce uložená na Historickém ústavu FF MU Brno.) Hana JORDANOVÁ, Epigrafické památky na území bývalého okresu Rýmařov, nyní součást okresu Bruntál. Zprávy Okresního archívu v Bruntále, 1982, s. 11–38. Tomáš KAHUDA-STERNECK, Náhrobníky kostela střížovského. Jihočeský sborník historický 69–70, 2000–2001, s. 145–174. Jan KAMARÝT, Kolínské náhrobky a nápisné texty. Středočeský sborník historický 16, 1981, s. 155–192. Zdeněk KOLOWRAT, Náhrobky a epitafy v pražských kostelích. Časopis rodopisné společnosti české 3, 1931. Zdeněk KOLOWRAT, Náhrobky a epitafy v pražských kostelích. Chrám P. Marie pod řetězem v Praze III. Časopis rodopisné společnosti české 4, 1933. Zdeněk KOLOWRAT, Seznam pohřbených v hrobkách kostela u P. Marie Sněžné v Praze. Časopis rodopisné společnosti české 1, 1929. Zdeněk KOLOWRAT, Seznam pochovaných v hrobkách klášterního kostela P. Marie, kaple loretánské a kostela Narození Páně na Hradčanech. Časopis rodopisné společnosti české 7–8, 1935–1936. Adolf Bunny KRÁL, Náhrobek Jana Diviše ze Žerotína a na Židlochovicích. Jižní Morava 22, 1986, s. 253–256. Pavla KUBÍČKOVÁ, Náhrobníky v Brně z let 1500–1743. Brno 2002. (Bakalářská práce uložená na Historickém ústavu FF MU Brno.) Anna KUBÍKOVÁ, Rožmberský náhrobek v českokrumlovském kostele sv. Víta. In: Opera historica 3. České Budějovice 1993, s. 387–393. P. KVASNIČKA, Štípské náhrobníky. Naše Valašsko 2, 1931, s. 140–143. František LIPKA, Náhrobky pánů Konických ze Švábenic. Časopis Moravského musea zemského 6, 1906, č. 2, s. 309–313. Hana MYSLIVEČKOVÁ, Humanistický náhrobek portrétní na Moravě. Olomouc 1992. (Disertační práce uložená na FF MU Brno.) Miroslava NOVÁKOVÁ, Renesanční světský figurální náhrobek moravský 1520–1620. Brno 1952. (Disertační práce uložená na FF MU Brno.) Miroslava NOVÁKOVÁ, Renesanční figurální náhrobek v Mohelnici. Severní Morava 15, 1965, s. 55–58. Jan SCHWALLER, Náhrobník Veroniky z Pernštejna. Východočeský sborník historický 5, 1996, s. 149–152. Marcela SVOBODOVÁ, Příspěvky k soupisu moravských náhrobních kamenů. Brno 1972. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Erich ŠEVČÍK, Renesanční epigrafické památky z Fulneka. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 31, 1983, s. 26–34. David VALŮŠEK – Marcel SLADKOWSKI, Nápisy na šlechtických náhrobnících v okrese Zlín. Zlínsko od minulosti k současnosti 18, 2001, s. 5–80. Zdeněk WIRTH, Náhrobek Viléma z Illburka a Ronova v kostele P. Marie v Charvátcích. Umělecké památky Čech, 1916, s. 40–41. Metoděj ZEMEK, Náhrobky v metropolitním kostele sv. Václava v Olomouci. Rodokmen 3, 1948. K. ŽĎÁRSKÝ, Hrob Maxmiliána z Pernštejna v Římě. Památky archeologické a místopisné 7, 1868, s. 223–224. Sepulchrální umění Ctirad BENEŠ, Zbroj z náhrobku Vojtěcha z Pernštejna. Zprávy Krajského muzea východních Čech 4, 1977, č. 4, s. 95–109. E. W. BRAUN, Das Epitaf des Fürsten Karl Liechtenstein in der Troppauer Pfarrkirche und sein Meister, Bildhauer Johann Georg Lehnert. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Oesterreich-Schlesien 5, 1909–1910, s. 26n. Milena BRAVERMANOVÁ – Michal LUTOVSKÝ, Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Praha 2001. Antonín BREITENBACHER, Epitaf olomouckého biskupa Marka Kuena (1553–1565). Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 38, 1927, s. 98–101. Josef CIBULKA, Pycklerův epitaf a Horejcovy oltářní plastiky u sv. Víta v Praze. Umění 4, 1931, s. 164–167. Josef DOSOUDIL, Die Gräbststätte des Kardinals Franz von Dietrichstein in Olmütz. Zu seinem 300 jährigen Todestage am 19. September 1636. Zeitschrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 1936, s. 89–92. Zdeněk DOUBRAVSKÝ, Bukůvkové a jejich renesanční hrobka v Postřelmově. Postřelmov 2000. Helga DRESSLER, Alexander Colin. Freiburg im Breisgau – Karlsruhe 1973. František DVORSKÝ, O hrobce Žerotínův v Brandejse nad Orlicí. ČČM 52, 1878, s. 413– 431. Karel DYTRT, Hrobka vladyků z Bukůvky. Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 8, 1929–1939, s. 132–136, 152–154. Lea FRIMLOVÁ, Památník Bernarda Diviše Petřvaldského z Petřvaldu. Časopis Moravského muzea, Vědy společenské 76, 1991, s. 107–164. Heinrich HAMMER, Der Bildhauer Alexander Colin. Wien 1920. Jan HARASIMOWICZ, Mors janua vitae. Śląskie epitafia i nagrobki wieku reformacji. Wrocław 1992. Jitka HELFERTOVÁ, Castra doloris doby baroka v Čechách. Umění 22, 1974, s. 290–308. Jindřich HLAVÍN, Poznámky k opravě Sprangerova epitafu. Umění 9, 1936, s. 91. Milan HLINOMAZ, Funerální památky Kinských ve Sloupu. Heraldika a genealogie 21, 1988, s. 59–62. Milan HLINOMAZ – Jan SCHWALLER, Pernštejnské sepulchrální památky. In: Vorel, P. (ed.): Pernštejnové v českých dějinách. Pardubice 1995, s. 323–340. Ivo HLOBIL, K reliéfu Korunování P. Marie nad hrobem ve farním kostele sv. Gottharda v Bouzově. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 138, 1972, s. 26–28. Ivo HLOBIL, Raněrenesanční epitaf Johanna Eibenstocka v Olomouci. Vlastivědný věstník moravský 26, 1974, s. 307–311. Ivo HLOBIL – Eduard PETRŮ, Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha 1992. R. HLUBINKA, Úmrtní dům Tychona Braha. Zprávy Památkového sboru hl. města Prahy 1913, s. 131n. Karla JANOŠOVÁ, Renesanční sepulchrální plastika na Zlínsku. Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka č. 1, 2000, s. 6–19. M. JEŽEK, Výzkum v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 21, 1995, s. 92–112. Alena JŮZOVÁ-ŠKROBALOVÁ, K problematice architektury hřbitova ve Střílkách. SPFFBU 10, F 5, 1961, s. 307–317. Michaela KOKOJANOVÁ, Renesanční rodinná hrobka Martina Primusa na prostějovském hřbitově. Střední Morava 8, 1999, s. 115–121. Veronika KORČÁKOVÁ, Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči. Průzkumy památek 7, 2001, č. 1, s. 21–33. Ivo KOŘÁN, Renesanční sochařství v Čechách a na Moravě. In: Dvorský, J. (ed.): Dějiny českého výtvarného umění. II. Od renesance k baroku. II/1. Praha 1989, s. 117–135. Ivo KOŘÁN, Sochařství. In: Poche, E. (ed.): Praha na úsvitu nových dějin. Praha 1988, s. 149–175. Adolf Bunny KRÁL, Nálezy ze žerotínské hrobky v Židlochovicích. Jižní Morava 5, 1969, s. 61–64, Adolf Bunny KRÁL, Žerotínská hrobka v Židlochovicích. Jižní Morava 17, 1981, s. 329–332. Jarmila KRČÁLOVÁ, Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích a Bonifác Wollmut. Umění 20, 1972, s. 297–317. Milada LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, K obnově zámeckého portálu v Třemešku a dalších plastik rodu Bukůvků na severní Moravě. Památková péče 26, 1966, č. 4, s. 114–120. Milada LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, Portrétní a náhrobní plastiky zemanského rodu Bukůvků na Šumpersku. Severní Morava 13, 1966, s. 58–64. Milada LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ – Miroslava NOVÁKOVÁ, K obnově zámeckého portálu v Třemešku a dalších plastik rodu Bukůvků z Bukůvky. Památková péče 26, 1966, č. 4, s.114–120. Lubor MACHYTKA, Signatura na renesančním epitafu Marka Khuena v olomouckém dómu. Zprávy Vlastivědného ústavu Olomouc 1963, č. 115, s. 20–21. Josef MALIVA, Renesanční architektura a plastika 2. poloviny 16. století v Olomouci. In: Setkání s výtvarným dílem. Praha 1982, s. 43–53. Karel MARÁZ, Popis barokního i současného otevření hrobky Jošta Lucemburského v kostele sv. Tomáše v Brně. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 135-144. Jan MORÁVEK, Královské mausoleum v chrámu sv. Víta a jeho dokončení v letech 1565– 1690. Umění 7, 1959, s. 52n. Marie MŽYKOVÁ, Theatrum mortis. Umění a řemesla 1981, č. 4, s. 44–48. Miroslava NOVÁKOVÁ, Shodné renesanční stavby z podhůří Jeseníků. Časopis Slezského muzea 24, 1965, s. 60–62. Petr OSOLSOBĚ, Ars moriendi. Odraz smrti na anglickém královském dvoře v Shakespearově historickém dramatu a naopak (1522–1603). Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 99-118. Pjotr OSZCZANOWSKI, Náhrobek Melchiora z Redernu – pomník křesťanského rytíře. In: Hrubá, M. – Hrubý, P. (edd.): Renesanční malířství a sochařství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2000, s. 139–189. Oliva PECHOVÁ – Ludvík LOSOS, Pohřební prapory Petra Voka z Rožmberka a jejich konzervace. Zprávy památkové péče 17, 1957, s. 79–87. Zora PELOUŠKOVÁ, Epitafní obrazy brněnských měšťanů 1550–1620. Brno 1997. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Jaromír PEŠINA, Skupinový portrét v českém renesančním malířství. Umění 2, 1954, s. 269– 295. Karel PLETZER, Posmrtné štíty Petra Voka z Rožmberka a Jana Zrinského z roku 1612. Časopis Národního muzea 133, 1964, s. 91–96. August PROKOP, Die Markgrafschaft Mähren in kunsthistorischer Beziehung. III. Band. Wien 1904. Václav SCHULZ, Rožmberské mausoleum v Č. Krumlově. Praha 1905. Eva ŠAMÁNKOVÁ, Architektura české renesance. Praha 1961. Miloš ŠTĚDROŇ, Opera jako dvorská slavnost: mezi svatbou a smrtí. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s.25-34. Jarmila VACKOVÁ, Epitafní obrazy v předbělohorských Čechách. Umění 17, 1969, s. 131– 156. Jarmila VACKOVÁ, Renesační malované epitafy na Moravě. Brno 1954. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Thomas WINKELBAUER – Tomáš KNOZ, Geschlecht und Geschichte. Grablegen, Grabdenkmäler und Wappenzyklen als Quellen für das historisch-genealogische Denken des österreichischen Adels im 16. und 17. Jahrhundert. In: Bahlcke, J. – Strohmeyer, A. (edd.): Konstruktion und Vergangenheit. Geschichtsdenken, Traditionsbildung und Selbstdarstellung im frühneuzeitlichen Europa. Zeitschrift für Historische Forschung. Beiheft 29. Berlin 2002, s. 129–178. M. WLODARSKI, Ars moriendi w literaturze polskiej XV-XVI wieku. Kraków 1987. Bohumil ZLÁMAL, Průvodce po kostele sv. Mořice v Olomouci. Olomouc 1939. Pohřební ceremoniál Marie BLÁHOVÁ, Die königlichen Begräbniszeremonien im spätmittlealterlichen Böhmen. In: Kolmer, L. (ed.): Der Tod des Mächtigen. Kult und Kultur des Todes spätmittelalter Herrscher. Padeborn – München – Wien – Zürich 1997, s. 89–111. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA, Pohřby renesančních velmožů. In: Bůžek, V. – Hrdlička, J. (edd.): Dvory velmožů s erbem růže. Praha 1997, s. 185–194. Václav BŮŽEK – Pavel KRÁL (edd.), Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. Opera historica 8. České Budějovice 2000. Anton van GENNEP, Přechodové rituály. Systematické studie rituálů. Praha 1997. Milan HLINOMAZ, K pohřbům barokních velmožů. In: Opera historica 5. České Budějovice 1996, s. 531–534. Pavel KRÁL, Pohřební slavnosti jako prostředek a místo komunikace raně novověké společnosti. In: Bůžek, V. – Král, P. (edd.): Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. Opera historica 8. České Budějovice 2000, s. 315–332. Pavel KRÁL, Pohřby posledních pánů z Hradce. In: Bůžek, V. (ed.): Poslední páni z Hradce. Opera historica 6. České Budějovice 1998, s. 401–512. Pavel KRÁL, Rituál a ceremoniál. Na příkladu pohřebních slavností na šlechtických dvorech v raném novověku. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 71-86. Pavel KRÁL, Ronšperské setkání. Švamberský pohřeb jako místo politické komunikace předbělohorské šlechtické společnosti. Jihočeský sborník historický 68, 1999, s. 291–308. Pavel KRÁL, Sterben und Tod in frühneuzeitlichen Quellen in den böhmischen Ländern (1500–1650). Frühneuzeit-Info 10, 1999, s. 257–265. Pavel KRÁL, Trauer und Ruhm. Trauerzüge böhmischer Aristokraten im 16. und 17. Jahrhundert. In: Bůžek, V. – Štefanová, D. (edd.): Menschen – Handlungen – Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in der Geschichtswissenschaften. Opera historica 9. České Budějovice 2001, s. 117–137. Petr MAŤA, Zrození tradice (Slavatovské vyústění rožmberského a hradeckého odkazu). In: Bůžek, V. (ed.): Poslední páni z Hradce. Opera historica 6. České Budějovice 1998, s. 513–552. Jaroslav PÁNEK, Aristokratické slavnosti české renesance. Opus musicum 19, 1987, s. 296– 297. Mathias PANGERL, Das Begräbnis des letzten Herrn von Rosenberg. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 13, 1875, s. 87–97. Kateřina PASTYŘÍKOVÁ, Pražský pohřební průvod císaře Maxmiliána II. v roce 1577. Příspěvek k analýze pohřebních festivit v raném novověku. České Budějovice 1998. (Diplomová práce uložená na JU České Budějovice.) Drahomír POLÁCH, Místo posledního odpočinku Karla staršího ze Žerotína. Bludov 1993. Cyril Antonín STRAKA, Pohřeb a hrob generála Godfrída z Pappenheimu v chrámě strahovském. Památky archeologické 27, 1915, s. 97–106. František ŠMAHEL, Smuteční ceremonie a rituály při pohřbu císaře Karla IV. ČČH 91, 1993, s. 401–416. František ŠMAHEL, Blasfemie ritualu? Trzy pogrzeby króla Waclawa IV. In: Banaszkiewicz, J. (ed.): Imagines potestatis. Rytualy, symbole i konteksty władzy zwiechrzniej. Polska X-XV. w. Warszawa 1994, s. 93–104. Josef VÁLKA – Miloš ŠTĚDROŇ, Svátky a slavnosti v dějinách kultury. Opus musicum 17, 1985, s. 289–297. Šlechta Rudolf BAČKOVSKÝ, Bývalá česká šlechta předbělohorská na svých sídlech v Čechách a na Moravě a ve svých znacích. Praha 1948. Václav BŮŽEK, Nižší šlechta v politickém systému pobělohorských Čech. Praha 1996. Václav BŮŽEK, Rytíři renesančních Čech. Praha 1995. Václav BŮŽEK, Šlechta raného novověku v českém dějepisectví devadesátých let. In: Opera historica 7. České Budějovice 1999, s. 5–28. Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA – Pavel KRÁL – Zdeněk VYBÍRAL, Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha – Litomyšl 2002. Václav BŮŽEK – Pavel KRÁL (edd.), Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku. Opera historica 7. České Budějovice 1999. Václav BŮŽEK – Petr MAŤA, Wandlungen des Adels in Böhmen und Mähren im Zeitalter des Absolutismus (1620–1740). In: Asch, Ronald G. (ed.): Der europäische Adel im Ancien Régime. Von der krise der ständischen Monarchien bis zur Revolution (1600– 1789). Köln – Weimar – Wien 2001, s. 287–322. František HRUBÝ, Moravská šlechty roku 1619, její jmění a náboženské vyznání. ČMM 40, 1922, s. 107–169. Zdeněk KALISTA, Cesta po českých hradech a zámcích. Praha 1993. Zdeněk KALISTA, Čechové, kteří tvořili dějiny světa. Praha 1939. František MATĚJEK, Bílá hora a moravská feudální společnost. ČČH 22, 1974, s. 81–104. Eduard MAUR, Der böhmische und mährische Adel vom 16. bis zum 18. Jahrhundert. In: Feigl, H. – Rosner, W. (edd.): Adel im Wandel. Vorträge und Diskussionen des Elitensymposiums des Niederösterreichischen Instituts für Landeskunde. Wien 1991, s. 17–37. Stanislav KASÍK – Petr MAŠEK – Marie MŽYKOVÁ, Lobkowiczowé. Dějiny a genealogie rodu. České Budějovice 2002. Eveline OBERHAMMER (ed.), Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Fürstenhaus Liechtenstein in der frühen Neuzeit. Wien – München 1990. Jaroslav PÁNEK, Proměny stavovství v Čechách a na Moravě v 15. a první polovině 16. století. Folia historica bohemica 4, 1982, s. 179–217. Jaroslav PÁNEK, Stavovství v předbělohorské době. Folia historica bohemica 6, 1984, s. 163– 219. Jaroslav PÁNEK, Šlechta v raně novověké Evropě z pohledu českého a evropského bádání. In: Opera historica 5. České Budějovice 1996, s. 19–45. Martin PLEVA, Hmotná kultura moravské barokní šlechty ve světle pozůstalostních inventářů. Časopis Moravského muzea, Vědy společenské 85, 2000, s. 131–155. Volker PRESS, Adel in den österreichisch-böhmischen Erblanden und im Reich zwischen dem 15. und dem 17. Jahrhundert. In: Adel im Wandel. Politik – Kultur – Konfession 1500 und 1700. Wien 1990, s. 19–31. Josef VÁLKA, Česká společnost v 15.-18. století. Předbělohorská doba. Praha 1972. Petr VOREL, Dvory aristokratů v renesančních Čechách. In: Opera historica 3. České Budějovice 1993, s. 265–278. Petr VOREL, Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha 1999. Příručky Joachim BAHLCKE – Winfried EBERHARD – Miloslav POLÍVKA (edd.), Handbuch der historischen Stätten. Böhmen und Mähren. Stuttgart 1998. Jan Petr CERRONI, Skizze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren und den österreichischen Schlesien. MZA Brno, G 12, I/32–34. Jiří DVORSKÝ (ed.), Dějiny českého výtvarného umění. II. Od renesance k baroku. Praha 1989. Ladislav HOSÁK, Historický místopis země Moravskoslezské. Brno 1938. Ladislav HOSÁK – Rudolf ŠRÁMEK, Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I. sv. Praha 1970. II. sv. Praha 1980. Václav HOUDEK, Stručný soupis historických a uměleckých památek na Moravě. Časopis Matice moravské 23, 1899, s. 172, 277, 367; 24, 1900, s. 79, 184, 288; 25, 1901, s. 73, 190. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 8 svazků. Praha 1981–1989. Ottův slovník naučný. 28 sv. Praha 1888–1909. Ottův slovník naučný nové doby. 6 sv. Praha 1930–1943. František PALACKÝ, Přehled současný nejwyšších důstogníků a auředníků zemských i dworských we Králowstwj českém od neystarších časů až do nyněgška. Praha 1832. Emanuel POCHE (ed.), Umělecké památky Čech. Praha 1977–1982. Antonín PROFOUS – ( Jan SVOBODA – Vladimír ŠMILAUER), Místní jména v Čechách. Praha 1947–1960. August PROKOP, Die Margrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien 1904. Jaroslav PURŠ – Miroslav KROPILÁK (edd.), Přehled dějin Československa. I/2. Praha 1982. Hugo ROKYTA, Die böhmischen Länder. Handbuch der Denkmäler und Gedenkstätten europäischer Kulturbeziehungen in böhmischen Ländern. Salzburg 1970. Bohumil SAMEK, Umělecké památky Moravy a Slezska. (Dosud 2 svazky po písmeno N.) Praha 1994, 1999. August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království Českého. Praha 1882–1927. August SEDLÁČEK, Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1909. Reprint Praha 1998. Jaroslav SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Prag – Wien 1787–1790. František Josef SCHWOY, Topographie vom Markgrafthum Mähren. Wien 1793–1794. Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen. Prag 1833–1849. Gregor WOLNY, Kirchliche Topographie von Mähren. Brünn 1855–1863. Gregor WOLNY, Die Markgraffschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert. I-VI. Brünn 1835–1842. Bibliografie Bibliografie české historie. Praha 1905–1951. Bibliografie československé historie. Praha 1957n. Bibliografický katalog ČSR. Praha 1922n. Zdeněk Václav TOBOLKA – František HORÁK (edd.), Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století. Praha 1925, 1936–1967. Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Praha 1900–1912. Biografie, genealogie, heraldika Marie BLÁHOVÁ, Historická chronologie. Praha 2001. Milan BUBEN, Encyklopedie heraldiky. Praha 1994. Jan HALADA, Lexikon české šlechty. I-III. Praha 1994. Jiří HANÁČEK, Heraldické památky na Petrově. In: Zvláštní otisk Heraldické ročenky. Praha 1984. Ivan HLAVÁČEK – Jaroslav KAŠPAR – Rostislav NOVÝ, Vademecum pomocných věd historických. Praha 1993. Josef JANÁČEK – Jiří LOUDA, České erby. Praha 1988. Václav KRÁL VON DOBRA VODA, Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien. Praha 1904. Reprint Praha 1999. Václav KRÁL Z DOBRÉ VODY, Heraldika. Praha 1900. Jarmila KREJČÍKOVÁ – Tomáš KREJČÍK, Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha 1987. Josef PILNÁČEK, Staromoravští rodové. Vídeň 1930. (Reprint Brno 1972.) August SEDLÁČEK, Českomoravská heraldika. Praha 1902–1925. August SEDLÁČEK, Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův. Praha 1914. Johann SIEBMACHER, J(ohann) Siebmacher‘s grosses und allgemeines Wappenbuch [...]. Der Böhmische Adel. Bearb. von Rudolf Johann Graf Meraviglia. Nürnberg 1886; Bd. IV, 10. Abt.: Der Mährische Adel. Bearb. von Heinrich v. Kadich und Conrad Blažek. Nürnberg 1899; Bd. IV, 11. Abt.: Der Adel von Oesterreichisch-Schlesien. Bearb. von Conrad Blažek. Nürnberg 1885. Karel SCHWARZENBERG, Heraldika. 1Praha 1941. Reprint 2Uherské Hradiště 1992. Aleš ZELENKA, Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe. Regensburg 1979. Zdeněk M. ZENGER, Česká heraldika. Praha 1978. Epigrafika Miroslav FLODR, Zásady popisu středověkých a novověkých epigrafických památek. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university C 21–22, 1975, s. 293–311. Jan HAVELKA, Nápisy české na Moravě. Koleda 1, 1877. Josef HEJNIC, O nápisných textech v lapidariu Národního muzea. Časopis Národního muzea 129, 1960, s. 117–161. Vilemína HAVRÁNKOVÁ, Epigraphica Brunensis, katalog brněnských nápisů do roku 1800. Brno 1970. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Ivan HLAVÁČEK, Epigrafika. In: Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1993. Ivan HLAVÁČEK, Několik úvah a poznámek o současném stavu studia středověké a novověké epigrafiky a jejich potřebách u nás. Umění 30, 1982, s. 146–151. Václav HOUDEK, Nápisy a pomníky z Litovelska. Časopis Matice moravské 25, 1901, s. 190–199. Stanislav LAPČÍK, Soupis epigrafických památek okresu Prostějov. Brno 1974. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Dorota JELÍNKOVÁ, Epigrafické památky J. P. Cerroniho. Brno 1972. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Pavla LOVEČKOVÁ, Epigrafické památky okresu Olomouc do roku 1800. Brno 1975. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Štěpán MACH, Epigrafické památky na území bývalých soudních okresů Náchod, Česká Skalice a Nové Město nad Metují. Brno 1999. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Petra NAČERADSKÁ, Epigrafické památky okresu Kutná Hora. Brno 1998. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Eva NEČASOVÁ, Epigrafické památky okresu Břeclav. Brno 1976. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Adolf NOWAK, Inschriften aus Alt-Olmütz. Olmütz 1898. M. PAVLŮ – P. PASTUSZEK, Epigrafické a heraldické památky šternberské pohřební kaple v Gottwaldově-Malenovicích. In: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava při domu kultury pracujících VŽKG č. 20, 1984, s. 72–84. Blanka ROŠTICOVÁ, Epigrafické památky okresu Uherské Hradiště. Brno 1976. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Kateřina SMUTNÁ, Epigrafické památky pardubického okresu. Brno 1973. (Doktorská disertační práce uložená na FF MU Brno.) Anna ŠTROBLÍKOVÁ, Epigrafické památky v díle Bartoloměje Paprockého. Brno 1974. (Diplomová práce uložená na FF MU Brno.) Václav VOJTÍŠEK, O potřebě soupisu a fotografování nápisů. Zprávy památkové péče 4, 1940, s. 20–23, 34–40. Materiál 4 Grablegen und Grabdenkmäler österreichischer Adeliger des 15. bis 18. Jahrhunderts. Eine Auswahlbibliographie Připravil Thomas Winkelbauer (Wien) Geschichte des Todes Philippe ARIÈS, Geschichte des Todes. 9München 1999. Philippe ARIÈS, Studien zur Geschichte des Todes im Abendland. 2München 1982. Philippe ARIÈS, Bilder zur Geschichte des Todes. München 1984. Beatrix BASTL, Tugend, Liebe, Ehre. Die adelige Frau in der Frühen Neuzeit. Wien – Köln – Weimar 2000. Beatrix BASTL, Der gezähmte Tod. Bemerkungen zu den Riten um Sterben und Tod im österreichischen Adel der Frühen Neuzeit. Unsere Heimat. Zeitschrift für Landeskunde von Niederösterreich 62, 1991, S. 259–269. Beatrix BASTL, Die Bekleidung der Lebenden und der Toten. Memoria, soziale Identität und aristokratischer Habitus im frühneuzeitlichen Habsburgerreich. Wiener Geschichtsblätter 55, 2000, S. 102–123. Beatrix BASTL, Im Angesicht des Todes. Beschwörungsformeln adeliger Kontinuität in der Frühen Neuzeit. In: Kolmer, Lothar (Hg.): Der Tod des Mächtigen. Paderborn – München – Wien – Züruch 1997, S. 349–359. Rainer BECK (Hg.), Der Tod. Ein Lesebuch von den letzten Dingen. München 1995. Piero CAMPORESI, The Fear of Hell. Images of Damnation and Salvation in Early Modern Europe. University Park, Pa. 1991. Peter DINZELBACHER, Sterben/Tod. Mittelalter. In: ders. (Hg.): Europäische Mentalitätsgeschichte. Stuttgart 1993, S. 244–260. Peter DINZELBACHER, Die letzten Dinge. Himmel, Hölle, Fegefeuer im Mittelalter. Freiburg im Breisgau – Wien [u.a.] 1999. Mark HENGERER, Zur symbolischen Dimension eines sozialen Phänomens: Adelsgräber in der Residenz (Wien im 17. Jahrhundert). In: Weigl, Andreas (Hg.): Wien im Dreißigjährigen Krieg. Bevölkerung – Gesellschaft – Kultur – Konfession. Wien – Köln – Weimar 2001, S. 250–352. Peter JEZLER (Red.), Himmel, Hölle, Fegefeuer. Das Jenseits im Mittelalter. Ausstellungskatalog. Hg. von der Gesellschaft für das Schweizerische Landesmuseum. Zürich – München 1994. Martina KESSEL, Sterben/Tod. Neuzeit. In: Dinzelbacher, P. (Hg.): Mentalitätsgeschichte, S. 260–274. Materielle Kultur und religiöse Stiftung im Spätmittelalter. Internationales Round-TableGespräch, Krems an der Donau 1988. Red. von Gerhard Jaritz. Veröffentlichungen des Instituts für Mittelalterliche Realienkunde Österreichs 12. Wien 1990. Jacques LE GOFF, Die Geburt des Fegefeuers. Vom Wandel des Weltbildes im Mittelalter. 2 München 1991. Jacques LE GOFF, Wucherzins und Höllenqualen. Ökonomie und Religion im Mittelalter. Stuttgart 1988. Armando PETRUCCI, Writing the Dead. Death and Writing Strategies in the Western Tradition. Stanford, Ca. 1998. Triumph des Todes. Ausstellungskatalog des Museums österreichischer Kultur. Eisenstadt 1992. Elisabeth VAVRA, Pro remedio animae – Motivation oder leere Formel. Überlegungen zur Stiftung religiöser Kunstobjekte. In: Materielle Kultur und religiöse Stiftung, S. 123– 156. Herbert VORGRIMLER, Geschichte der Hölle. München 1993. Michel VOVELLE, La mort et l’occident de 1300 à nos jours. Paris 1983. Michel VOVELLE, Piété baroque et déchristianisation en Provence au XVIIIe siècle. Paris 1978. Siegfried WOLLGAST, Zum Tod im Spätmittelalter und der Frühen Neuzeit. Sitzungsberichte der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-Historische Klasse 132,1. Berlin 1992. Leichenbegängnis und Begräbniszeremoniell Michael BRIX, Die Trauerdekoration für die Habsburger in den Erblanden. Studien zur ephemeren Architektur des 16. bis 18. Jahrhunderts. Kiel 1971. Michael BRIX, Trauergerüste für die Habsburger in Wien. Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 26, 1973, S. 208–265. Magdalena HAWLIK-VAN DE WATER, Der schöne Tod. Zeremonialstrukturen des Wiener Hofes bei Tod und Begräbnis zwischen 1640 und 1740. Wien 1989. Lothar KOLMER (Hg.), Der Tod des Mächtigen. Kult und Kultur des Todes spätmittelalterlicher Herrscher. Paderborn – München – Wien – Zürich 1997. Doris OSCHOWITZER, Vom „guten“ Tod zum castrum doloris. Beiträge zu Sterben und Begräbnis am Habsburgerhof der frühen Neuzeit unter besonderer Berücksichtigung Ferdinands II. (1578–1637). Ungedr. Diplomarbeit. Graz 1995. Liselotte POPELKA, Castrum doloris oder „Trauriger Schauplatz“. Untersuchungen zu Entstehung und Wesen ephemerer Architektur. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Veröffentlichungen der Kommission für Kunstgeschichte 2. Wien 1994. István György TÓTH, Höfische Feste in Ungarn in der Frühen Neuzeit. Rekonstruktion des Leichnamsfestes des Fürsten Gabriel Bethlen anhand einer Spottschrift. In: Opera historica 8, 2000, S. 37–54. Elisabeth WOLFIK, „Was auf solches unser Ewiglichs absterben unser Fürstliches Begrebnus belange ...“. Tod, Begräbnis und Grablege Erzherzog Ferdinands II. von Tirol (1529–1595) als Beispiel für einen „Oberschichtentod“ in der Frühen Neuzeit. Ungedr. Diplomarbeit. Wien 2000. Leichenpredigten Birgit BOGE (Hg.), Oratio funebris. Die katholische Leichenpredigt der frühen Neuzeit. Zwölf Studien; mit einem Katalog deutschsprachiger katholischer Leichenpredigten in Einzeldrucken 1576–1799 aus den Beständen der Stiftsbibliothek Klosterneuburg und der Universitätsbibliothek Eichstätt. Chloe 30. Amsterdam [u.a.] 1999. Franz M. EYBL, Leichenpredigt. In: Historisches Wörterbuch der Rhetorik. Hg. von Gert Ueding. Bd. 5. Tübingen 2001, Sp. 124–145. Franz M. EYBL, Leichenrede. In: ebenda, Sp. 145–151. Rudolf LENZ, De mortuis nil nisi bene? Leichenpredigten als multidisziplinäre Quelle unter besonderer Berücksichtigung der historischen Familienforschung, der Bildungsgeschichte und der Literaturgeschichte. Marburger PersonalschriftenForschungen 10. Sigmaringen 1990. Rudolf LENZ (Hg.), Leichenpredigten als Quelle historischer Wissenschaften. 3 Bde. KölnWien 1975–1984. Karl MAYR, Österreicher in der Stolbergischen Leichenpredigtensammlung. Jahrbuch für Geschichte des Protestantismus in Österreich 77, 1961, S. 31–101. Othmar PICKL, Die österreichischen Leichenpredigten des 16. bis 18. Jahrhunderts. In: Lenz, R. (Hg.): Leichenpredigten, Bd. 1, S. 166–199. P. Waldemar POSCH, Biographische Notizen zu P. Don Florentius Schilling, dem Vorläufer von Abraham a Santa Clara. Beiträge zur Wiener Diözesangeschichte 28, 1987, S. 17– 20. P(ater) D(on) Florentius SCHILLING, Todten-Gerüst / Das ist: Wolgegründte EhrenGedächtnuß / Hochadelicher Cavalliern / Herren und Frauen / Deren Hoch-Adeliches Herkommen / Christlöbl. Thaten und seel. Tod in unterschiedlichen Leich-Predigten mit angenehmen Verfassungen der Welt zum Tugend-Spiegel vorgestellet worden. Nürnberg 1681. Grabdenkmäler I: international Kurt BAUCH, Das mittelalterliche Grabbild. Figürliche Grabmäler des 11. bis 15. Jahrhunderts in Europa. Berlin Kurt – New York 1876. Bernd EVERS, Mausoleen des 17.–19. Jahrhunderts. Typologische Studien zum Grab- und Memorialbau. Gedr. Phil. Diss. Tübingen 1983. Richard HAMANN-MACLEAN, Das Freigrab. Zeitschrift des Deutschen Vereins für Kunstwissenschaft 32, 1978, S. 95–136. Jan HARASIMOWICZ, Tod, Begräbnis und Grabmal im Schlesien des 16. und 17. J(ahr)h(underts). Acta Poloniae Historica 65, 1992, S. 5–45. Francis HASKELL, Die Geschichte und ihre Bilder. Die Kunst und die Deutung der Vergangenheit. München 1995. Hans KÖRNER, Grabmonumente des Mittelalters. Darmstadt 1997. Wilhelm MAIER – Wolfgang SCHMID – Michael Viktor SCHWARZ (Hg.), Grabmäler. Tendenzen der Forschung an Beispielen aus Mittelalter und früher Neuzeit. Berlin 2000. Erwin PANOFSKY, Grabplastik. Vier Vorlesungen über ihren Bedeutungswandel von AltÄgypten bis Bernini. Köln 1964. Round-Table-Gespräch I: Grabplatten, Epitaphe, Grabdenkmale ... Zur Problematik der Totengedächtnismale. In: Koch, Walter (Hg.): Epigraphik 1988. Wien 1990, S. 281– 312. Helmut SCHARF, Kleine Kunstgeschichte des deutschen Denkmals. Darmstadt 1984. Wolfgang SCHMID (Hg.), Regionale Aspekte der Grabmalforschung. Trier 2000. Dorothea TERPITZ, Figürliche Grabdenkmäler des 15. bis 17. Jahrhunderts im Rheinland. Leipzig 1997. Alfred WECKWERTH, Der Ursprung des Bildepitaphs. Zeitschrift für Kunstgeschichte 20, 1957, S. 147–185. Grabdenkmäler II: Österreich Renate BERGER, Geschichte von Sakralbauten und Adelssitzen in den Gemeinden St. Pantaleon-Erla, Ennsdorf, St. Valentin und Ernsthofen im Gerichtsbezirk Haag, Niederösterreich. Ungedr. Phil. Diss. Wien 1979. Gertrud EBSTER, Denkmäler in Wien und Niederösterreich aus der Zeit 1683–1740. 2 Bde. Ungedr. Phil. Diss. Wien 1984. Erich EGG, Caspar Gras und der Tiroler Bronzeguß des 17. Jahrhunderts. Veröffentlichungen des Museum Ferdinandeum 40, 1960, S. 5–57. Gerbert FRODL, Die Sakralarchitektur des Grazer Hofkünstlers Giovanni Pietro de Pomis. Ungedr. Phil. Diss. Wien 1966. Ursula GASS, Die Pfarrkirche Murstetten Begräbnisstätte der Familie Althan. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 209-228. Renate HOLZSCHUH-HOFER, Studien zur Sakralarchitektur des 16. und beginnenden 17. Jahrhunderts in Niederösterreich. Ungedr. Phil. Diss. Wien 1984. Renate HOLZSCHUH-HOFER, Kirchenbau und Grabdenkmäler. In: Adel im Wandel. Politik, Kultur, Konfession 1500–1700. Katalog der Niederösterreichischen Landesausstellung 1990 auf der Rosenburg. Wien 1990, S. 90–111. Christian KIESLINGER, Die Starhembergischen Grabdenkmäler aus dem 15., 16. und 17. Jahrhundert in der Pfarrkirche von Hellmonsödt. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 229-240. Reinhard KREN, Die Grablege der Kuefsteiner in Maria Laach am Jauerling. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 241-254. Fritz Leo MANNHART, Das Bildnis in der Tiroler Grabplastik. Innsbruck 1964. Richard MILESI, Romanische und ritterliche Grabplastik Kärntens. Klagenfurt 1963. Richard MILESI, Barock und Klassizismus in der Grabplastik Kärntens. Klagenfurt 1965. Veronika PFAFFEL, Österreichische Sepulkralkunst des 17. Jahrhunderts. Ungedr. Phil. Diplomarbeit. Wien 1995. Gertraut SCHIKOLA, Wiener Plastik der Renaissance und des Barocks. In: Geschichte der bildenden Kunst in Wien. Plastik in Wien. Geschichte der Stadt Wien. Hg. vom Verein für Geschichte der Stadt Wien, N. R. VII,1. Wien 1970. Karl SCHÜTZ, Studien zum fremden Einfluß und einheimischen Traditionalismus in der Großplastik des späten 16. Jahrhunderts in Österreich. Ungedr. Phil. Diss. Wien 1973. Christopher Rhea SEDDON, Die alte Pfarrkirche „Maria Himmelfahrt“ zu Winzendorf als Begräbnisstätte der Freiherrn von Teufel. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 225-270. Wilhelm STEINBÖCK, Protestantische Epitaphien des 16. Jahrhunderts im Stadtmuseum Wels. Jahrbuch des Musealvereines Wels 18, 1972, S. 87–110. Peter TRAWNICEK, Pöggstall und die Grabdenkmäler in der Kirche St. Anna im Felde. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 271-292. Karla TÜCHERT, Die Renaissancegrabmäler in der Wiener Michaelerkirche. Ungedr. Phil. Diplomarbeit, Wien 1993. Helfried VALENTINITSCH, Die Aussage des spätmittelalterlichen Grabmals für die adelige Sachkultur. In: Adelige Sachkultur des Spätmittelalters. Internationaler Kongreß Krems a. d. Donau 1980. Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realienkunde Österreichs 5. Wien 1982, S. 273–292. Helfried VALENTINITSCH, Frühneuzeitliche Familien- und Kindergrabmäler in der Steiermark. Blätter für Heimatkunde 66, 1992, S. 123–138. Thomas WINKELBAUER – Tomáš KNOZ, Geschlecht und Geschichte. Grablegen, Grabdenkmäler und Wappenzyklen als Quellen für das historisch-genealogische Denken des österreichischen Adels im 16. und 17. Jahrhundert. In: Bahlcke, Joachim – Strohmeyer, Arno (Hg.): Konstruktion und Vergangenheit. Geschichtsdenken, Traditionsbildung und Selbstdarstellung im frühneuzeitlichen Europa. Zeitschrift für Historische Forschung. Beiheft 29. Berlin 2002, S. 129–178. Claudia WÖHRER, Die Sepulkralskulptur in den Kirchen Wiens vom ausgehenden 17. Jahrhundert bis zur josephinischen Reform von 1783/84. Ungedr. Phil. Diplomarbeit. Wien 1995. Sylvia WURM, Grabdenkmäler niederösterreichischer Adeliger der maria-theresianischen und josephinischen Zeit. Ungedr. Phil. Diss. Wien 1979. Andreas Hermenegild ZAJIC, „Zu ewiger gedächtnis aufgericht“. Grabdenkmäler als Quelle für Memoria und Repräsentation von Adel und Bürgertum im Spätmittelalter und in der Frühen Neuzeit. Das Beispiel Niederösterreichs. Ungedr. Phil. Diss. Wien 2001. (NB: Diese ausgezeichnete und weit ausholende Arbeit enthält Kapitel zu folgenden Themen: 1. Mechanismen von Grab und Memoria [u. a. über Stiftungen, über Leichenpredigten sowie über Grabdenkmäler und Grabinschriften als Quelle von Familien- und Stammbüchern]; 2. Zur Wahl der Grabplätze auf dem Friedhof und im Kircheninneren [incl. Familiengrablegen und Grüfte]; 3. Zur Gestaltung der Grabmäler und zu ihren Formen; 4. Das Formular der Grabinschriften.) Andreas Hermenegild ZAJIC, Die Grabdenkmäler der Abtei Altenburg. In: Fundort Kloster. Archäologie im Klösterreich. Katalog zur Ausstellung im Stift Altenburg 2000. Fundberichte aus Österreich. Materialhefte Reihe A, Heft 8. Wien 2000, S. 73–86. Andreas Hermenegild ZAJIC, Aeternae memoriae sacrum. Waldviertler Grabdenkmäler des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit. 2 Bde. Ungedr. Staatsprüfungsarbeit am Institut für Österreichische Geschichtsforschung. Wien 2001. Andreas Hermenegild ZAJIC, Grabdenkmäler des späten Mittelalters und der Frühen Neuzeit als Quelle adeliger Erinnerung und Medium adeliger Repräsentation. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 155-206. Handbücher und Nachschlagewerke Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. Hg. von Adalbert Erler und Ekkehard Kaufmann. 5 Bde. Berlin 1971–1998. Peter DINZELBACHER (Hg.), Europäische Mentalitätsgeschichte. Hauptthemen in Einzeldarstellungen. Kröners Taschenausgabe 469. Stuttgart 1993. Harry KÜHNEL (Hg.), Alltag im Spätmittelalter. 3Graz – Wien – Köln 1986. Anna-Dorothee von den BRINCKEN, Historische Chronologie des Abendlandes. Kalenderreformen und Jahrtausendrechnungen. Eine Einführung. Stuttgart 2000. Hermann GROTEFEND, Taschenbuch der Zeitrechnung des deutschen Mittelalters und der Neuzeit. 13Hannover 1991. Wendelin BOEHEIM, Handbuch der Waffenkunde. Leipzig 1890, Nachdruck Graz 1966. The Dictionary of Art. Hg. von Jane Turner. 34 Bde. London – New York 1996. Arthur HENKEL – Albrecht SCHÖNE, Emblemata. Handbuch zur Sinnbildkunst des 16. und 17. Jahrhunderts. 2Stuttgart 1976. Engelbert KIRSCHBAUM (Hg.), Lexikon der christlichen Ikonographie. 8 Bde. [je 4 Bde. Allgemeine Ikonographie und Ikonographie der Heiligen]. Rom [u. a.]. 1968–1976. Harry KÜHNEL (Hg.), Bildwörterbuch der Kleidung und Rüstung. Vom Alten Orient bis zum ausgehenden Mittelalter. Kröners Taschenausgabe 453. Stuttgart 1992. Allgemeines Künstler-Lexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker. Bd. 1ff. München – Leipzig 1992ff. (auch auf CD-ROM). Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Hg. von Ulrich Thieme, Felix Becker u. a. 37 Bde. Leipzig 1907–1950; Nachdruck: 19 Bde. Leipzig 1999. Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte. Hg. von Otto Schmitt. Bisher 8 Bde. Stuttgart bzw. München 1937ff. Insbesondere Bd. 5, Sp. 872–921 (Epitaph), und Bd. 6, Sp. 572– 600 (Ewige Anbetung). Roelof VAN STRATEN, Einführung in die Ikonographie. Berlin 1989; 2., überarb. Aufl. 1997. Karl LECHNER (Hg.), Handbuch der historischen Stätten Österreich. Bd. 1: Donauländer und Burgenland. Stuttgart 1970; unveränd. Nachdr. 1985. Geschichte der Stadt Wien. Hg. vom Altertumsvereine zu Wien. Redigiert von Anton Mayer. Bd. 4 bis 6: Vom Ausgange des Mittelalters bis zum Regierungsantritt der Kaiserin Maria Theresia. Teil 1 bis 3. Wien 1897–1918. Felix CZEIKE, Historisches Lexikon Wien in 5 Bänden. Wien 1992–1997. Lateinische Inschriften an Bauwerken und Denkmälern Wiens. Gesammelt, übersetzt und erläutert von Karl Janecek. Horn 1956. Topographie von Niederösterreich. Hg. vom Verein für Landeskunde von Niederösterreich. 8 Bde. (A bis P [St. Peter in der Au]). Wien 1877–1916. Geschichtliche Beilagen zu den Consistorial-Currenden der Diöcese St. Pölten, ab Bd. 6 (1898): G. B. zum St. Pöltner Diöcesanblatt. 16 Bde. St. Pölten 1878–1998, Generalregister [6., Bd. 15] St. Pölten 1983. Karl GUTKAS, Geschichte des Landes Niederösterreich. 6St. Pölten – Wien 1984. Siegfried HAIDER, Geschichte Oberösterreichs. Wien 1987. Friedrich SCHRAGL, Geschichte der Diözese St. Pölten. St. Pölten – Wien 1985. Franz LOIDL, Geschichte des Erzbistums Wien. Wien – München 1983. Anna CORETH, Pietas Austriaca. Ursprung und Entwicklung barocker Frömmigkeit in Österreich. 2Wien 1982. Erwin GATZ (Hg.), Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1448 bis 1648. Ein biographisches Lexikon. Berlin 1996. Erwin GATZ (Hg.), Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803. Ein biographisches Lexikon. Berlin 1990. Erwin GATZ (Hg.), Die Bischöfe der deutschsprachigen Länder 1785/1803 bis 1945. Ein biographisches Lexikon. Berlin 1983. Hiltgart L. KELLER, Reclams Lexikon der Heiligen und der biblischen Gestalten. Legende und Darstellung in der bildenden Kunst. 8Stuttgart 1996. Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon. Bearb. und hg. von Friedrich Wilhelm Bautz, fortgesetzt von Traugott Bautz. Bd. 1ff. Hamm-Herzberg 1975ff. Evangelisches Kirchenlexikon. Internationale theologische Enzyklopädie. 3. Aufl. (Neufassung). Hg. von Erwin Fahlbusch u. a. 4 Bde. und 1 Registerbd. Göttingen 1986– 1997. Lexikon für Theologie und Kirche. Hg. von Michael Buchberger. 10 Bde. Freiburg im Breisgau 1930–1938; 2. Aufl. Hg. von Josef Höfer und Karl Rahner. 10 Bde. und 1 Reg.-Bd. Freiburg im Breisgau 1957–1967; 3., völlig neu bearb. Aufl. Hg. von Walter Kasper. 11 Bde. Freiburg – Basel – Rom – Wien 1993–2001. Grete MECENSEFFY, Geschichte des Protestantismus in Österreich. Graz – Köln 1956. Theologische Realenzyklopädie. Hg. von Gerhard Krause und Gerhard Müller. Bd. 1ff. Berlin – New York 1977ff. Gustav REINGRABNER, Adel und Reformation. Beiträge zur Geschichte des protestantischen Adels im Lande unter der Enns während des 16. und 17. Jahrhunderts. Wien 1976. Otto WIMMER – Hartmann MELZER, Lexikon der Namen und Heiligen. 6Innsbruck – Wien 1988. Hilfsmittel zur Lösung sprachlicher Probleme Gerhard BUCHDA, Die Schöffenspruchsammlung der Stadt Pößneck. Teil IV: Wort- und Sachregister. Zugleich ein Beitrag zur Erfassung des frühneuhochdeutschen Wortschatzes und Sprachgebrauches. Weimar 1971. Kurt DÜLFER, Gebräuchliche Abkürzungen des 16. bis 20. Jahrhunderts. 4Marburg 1975. Helmuth FEIGL (Bearb.), Sachregister und Glossar. In: Oberösterreichische Weistümer, Teil 5 (= Österreichische Weistümer. Bd. 16). Wien 1978, S. 109–436. Alfred GÖTZE, Frühneuhochdeutsches Glossar. 2., stark vermehrte Aufl. Berlin 1930. Jacob und Wilhelm GRIMM, Deutsches Wörterbuch. 16 Bde. Leipzig 1854 bis 1954. Adamus Fridericus KIRSCHIUS, Abundantissimum cornu copiae linguae Latinae et Germanicae selectum. Versch. Aufl., u. a. Regensburg – Wien 1764; Nachdruck Graz 1970. Matthias LEXER, Mittelhochdeutsches Handwörterbuch. 3 Bde. Leipzig 1872 bis 1878; Nachdruck 1992. Matthias LEXER, Mittelhochdeutsches Taschenwörterbuch. 37Stuttgart 1986. Adam MAIDHOF (Bearb.), Die Passauer Urbare. Teil 3. Passau 1939, S. 319 bis 393: Wortund Sachregister. Josef SCHATZ (Bearb.), Glossar. In: Winter, Gustav (Hg.): Niederösterreichische Weistümer, Teil 4 (= Österreichische Weistümer. Bd. 11). Wien 1913, S. 600–735. J. Andreas SCHMELLER, Bayerisches Wörterbuch. 2., verm. Aufl. 2 Bde. München 1872– 1877. Wörterbuch der bairischen Mundarten in Österreich. Hg. von Eberhard Kranzmayer bzw. der Kommission für Mundartkunde und Namenforschung der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Bd. 1ff. Wien 1970ff. Biographie, Genealogie und Heraldik Deutsches Biographisches Archiv/German Biographical Archive. Eine Kumulation aus 264 der wichtigsten biographischen Nachschlagewerke für den deutschen Bereich bis zum Ausgang des 19. Jahrhunderts. Mikrofiche-Edition. Hg. von Bernhard Fabian. München 1982–1985. Allgemeine Deutsche Biographie. 56 Bde. München – Leipzig 1875–1912; Neudruck Berlin 1967–1971. Neue Deutsche Biographie. Hg. von der Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften. Bd. 1ff. Berlin 1953ff. Neue Österreichische Biographie ab 1815. Bd. 1ff. Leipzig – München – Wien – Zürich 1923ff. Karl Friedrich von FRANK, Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823. 5 Bde. Senftenegg 1967–1974. Brigitte HAMANN (Hg.), Die Habsburger. Ein biographisches Lexikon. 3Wien 1988. Johann Georg Adam Frhr. von HOHENECK, Die Löblichen Herren Herren Stände des ErtzHertzogthumb Oesterreich ob der Ennß als: Praelaten, Herren, Ritter und Städte [...]. 3 Bde. Passau 1724–1747. Deutscher Biographischer Index/German Biographical Index. 2., kumulierte und erweiterte Ausgabe. München 1998. Hanns JÄGER-SUNSTENAU, General-Index zu den Siebmacher’schen Wappenbüchern 1605–1967. 2Graz 1984. Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. Hg. im Auftrag des Collegium Carolinum. Bd. 1ff. München – Wien 1974ff. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Hg. von der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Bd. 1ff. Graz – Köln – Wien 1957ff. SIEBMACHER: J(ohann) Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch [...]. Bd. I, 3. Abt., 3. Reihe A: Die Fürsten des Heiligen Römischen Reiches. Bearb. von M. Gritzner. 2 Teilbde. Nürnberg 1887; Bd. IV, 4. Abt.: Niederoesterreichischer Adel. Bearb. von Johann Evang. Kirnbauer von Erzstätt und Johann Baptist Witting. 2 Teilbde. Nürnberg 1918/19; Bd. IV, 5. Abt.: Der Adel Oberoesterreichs. Bearb. von Alois Frhrn. Weiß von Starkenfels und Johann Evang. Kirnbauer von Erzstätt. Nürnberg 1904; Bd. IV, 9. Abt.: Der Böhmische Adel. Bearb. von Rudolf Johann Graf Meraviglia. Nürnberg 1886; Bd. IV, 10. Abt.: Der Mährische Adel. Bearb. von Heinrich v. Kadich und Conrad Blažek. Nürnberg 1899; Bd. IV, 11. Abt.: Der Adel von Oesterreichisch-Schlesien. Bearb. von Conrad Blažek. Nürnberg 1885; Bd. IV, 15. Abt.: Der Adel von Ungarn sammt den Nebenländern der St. Stephans-Krone. Bearb. von Géza von Csergheö. 4 Teilbde. und 1 Supplementbd. Nürnberg 1885–1894. Franz Carl WISSGRILL, Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem 11. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. 5 Bde. Wien 1794–1824; fortgesetzt im Jahrbuch der k. k. heraldischen Gesellschaft „Adler“ zu Wien. Constant von WURZBACH, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 60 Bde. Wien 1856–1891; Register zu den Nachträgen. Wien 1923. Donald Lindsay GALBREATH – Léon JÉQUIER, Handbuch der Heraldik. München 1989. Franz GALL, Österreichische Wappenkunde. Handbuch der Wappenwissenschaft. 3Wien [u. a.] 1996. Adolf M. HILDEBRANDT (Begr.), Wappenfibel. Handbuch der Heraldik. 19Neustadt an der Aisch 1998. Ottfried NEUBECKER, Wappenkunde. Versch. Ausgaben, u. a. München 1991. Gert OSWALD, Lexikon der Heraldik. Mannheim [u. a.] 1984. Alfred ZAPPE, Grundriß der Heraldik. 2., erg. u. erw. Aufl. Limburg/Lahn 1971. Epigraphik Franz-Albrecht BORNSCHLEGEL, Die Inschriften des Loy Hering und seiner Werkstatt. In: Hamacher, Bärbel – Karnehm, Christl (Hg.): pinxit/sculpsit/fecit. Kunsthistorische Studien. Festschrift für Bruno Bushart. München 1994, S. 39–50. Deutsche Inschriften. Terminologie zur Schriftbeschreibung. Erarbeitet von den Mitarbeitern der Inschriftenkommissionen der Akademien der Wissenschaften in Berlin, Düsseldorf, Göttingen, Heidelberg, Leipzig, Mainz, München und der Österreichischen Akademie der Wissenschaften in Wien. Wiesbaden 1999. Rudolf M. KLOOS, Einführung in die Epigraphik des Mittelalters und der frühen Neuzeit. 2 Darmstadt 1992. Walter KOCH, Epigraphica. Ein Leitfaden zur Transkription und schriftkundlichen Einordnung von mittelalterlichen und neuzeitlichen Inschriften. Unsere Heimat. Zeitschrift für Landeskunde von Niederösterreich 46, 1975, S. 69–89. Walter KOCH, Die Auflösung von Kürzungen in mittelalterlichen und neuzeitlichen Inschriften. Unsere Heimat 52, 1981, S. 123–126. Walter KOCH, „Dem Got genad“. Grabformular und Aufgaben der Epigraphik. In: Kolmer, Lothar (Hg.): Tod des Mächtigen, S. 281–297. Walter KOCH, Epigraphische Vielfalt am Übergang vom Mittelalter zur Neuzeit. Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 54, 2000, S. 367–376. Walter KOCH (Hg.), Epigraphik 1988. Fachtagung für mittelalterliche und neuzeitliche Epigraphik. Graz, 10.–14. Mai 1988. Referate und Round-Table-Gespräche. Österreichische Akademie der Wissenschaften. Phil.-hist. Klasse. Denkschriften 213. Wien 1990. Renate KOHN, Wiener Inschriftensammler vom 17. bis zum beginnenden 19. Jahrhundert. Wien 1998. Gertrud MRAS, ... Davon künd ich uralter Stein. Unsere Heimat. Zeitschrift für Landeskunde von Niederösterreich 72, 2001, S. 145–154. Renate NEUMÜLLERS-KLAUSER (Hg.), Vom Quellenwert der Inschriften. Vorträge und Berichte der Fachtagung Esslingen 1990. Heidelberg 1992. Round-Table-Gespräch II: Epigraphische Schriften zwischen Mittelalter und Neuzeit. In: Koch, Walter (Hg.): Epigraphik 1988, S. 313–345. Helfried VALENTINITSCH, Grabinschriften und Grabmäler als Ausdruck sozialen Aufstiegs im Spätmittelalter und in der frühen Neuzeit. In: Koch, Walter (Hg.): Epigraphik 1988, S. 15–25. Helfried VALENTINITSCH, Katholische Erneuerung und gegenreformatorisches Gedankengut in den steirischen Inschriften 1564–1628. In: Dolinar, France M. – Liebmann, Maximilian – Rumpler, Helmut – Tavano, Luigi (Hg.): Katholische Reform und Gegenreformation in Innerösterreich 1564–1628. Klagenfurt – Ljubljana – Graz – Wien – Köln 1994, S. 563–571. Sabine WEHKING – Christine WULF, Leitfaden für die Arbeit mit historischen Inschriften. Schriften zur Heimatpflege 10. Melle 1997. Peter ZAHN, Beiträge zur Epigraphik des sechzehnten Jahrhunderts. Die Fraktur auf den Metallinschriften der Friedhöfe St. Johannis und St. Rochus zu Nürnberg. Kallmünz Opf. 1966. Rudolf ZIMMERL, Die Entwicklung der Grabinschriften Österreichs. Jahrbuch der österreichischen Leo-Gesellschaft 1934, S. 185–220. Rosmarie EICHINGER, Die Grabinschriften der Pfarrkirche von Brunn am Gebirge sowie der Pfarr- und Spitalskirchen von Mödling und Perchtoldsdorf bis 1683. Ungedr. Phil. Diplomarbeit. Wien 1996. Herwig Hans HORNUNG (Bearb.), Die Inschriften der politischen Bezirke Amstetten und Scheibbs. Die Inschriften Niederösterreichs. Teil 1 (= Die Deutschen Inschriften 10). Graz – Wien – Köln 1966. Herwig Hans HORNUNG (Bearb.) (unter Mithilfe von Herbert Tatzreiter), Die Inschriften der Pfarrkirche St. Jakob. Die Inschriften der Stadt Villach. Teil 1 (= Neues aus AltVillach 4). Villach 1967. Renate KOHN (Bearb.), Die Inschriften der Stadt Wiener Neustadt. Die Inschriften des Bundeslandes Niederösterreich. Teil 2 (= Die Deutschen Inschriften 48). Wien 1998. Friedrich Wilhelm LEITNER (Bearb.), Die Inschriften der politischen Bezirke Spittal a. d. Drau und Hermagor. Die Inschriften des Bundeslandes Kärnten. Teil 1 (= Die Deutschen Inschriften 21). Wien – München 1982. Bibliographien Werner BERTHOLD, Bibliographie zur Landeskunde von Niederösterreich. In: Österreichisches Städtebuch. Hg. von Othmar Pickl. Die Städte Niederösterreichs. 1. Teil. Wien 1988, S. 349–430 (auch separat erschienen). Bibliographie zur Kunstgeschichte Österreichs. Zusammengestellt im Institut für Kunstgeschichte der Universität Wien. Beilage zu: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege (1966ff.). Anton FREISINGER, Heimatkundliche Bibliographie Niederösterreich. Bd. 1: Viertel Obermanhartsberg. Wien 1987; Nachträge, Ergänzungen, Berichtigungen zu Bd. 1. Wien 1992; Bd. 2: Viertel Untermanhartsberg. Wien 1988; Bd. 3: Viertel Oberwienerwald. Wien 1989; Bd. 4/1 und 4/2: Viertel Unterwienerwald. Wien 1990 und 1991; Bd. 5: Gesamtdarstellungen. Wien 1993. Gustav GUGITZ, Bibliographie zur Geschichte und Stadtkunde von Wien. 4 Bde. Wien 1947– 1958; Bd. 5: Generalregister. Wien 1962. Walter KOCH, Literaturbericht zur mittelalterlichen und neuzeitlichen Epigraphik (1976– 1984). Monumenta Germaniae Historica Hilfsmittel 11. München 1987. Walter KOCH, Literaturbericht zur mittelalterlichen und neuzeitlichen Epigraphik (1985– 1991). Monumenta Germaniae Historica Hilfsmittel 14. München 1994. Johannes WUNSCHHEIM (Bearb.), Bibliographie zur oberösterreichischen Geschichte 1966–1975, 1976–1980, 1981–1985, 1986–1990 und 1991–1995. 5 Bde. Linz 1980– 1997.
