Německojazyční země

Německo, Rakousko a Švýcarsko
Zpráva o výuce politologie, sociologie a psychologie na právnických fakultách v
německy mluvících zemích
(Jan Bartonička)
I. Úvodem
V předkládané práci podávám zprávu o výuce politologie, sociologie a psychologie
na právnických fakultách v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku.
U první z uvedených zemí nemíním vyjmenovávat všechny instituce poskytující
juristické vzdělání; mohu tak však učinit (vzhledem k nevelkému počtu vysokých škol) v
případě Rakouska – práva lze studovat na univerzitách v Grazu, Innsbrucku, Salzburku, Vídni
a Linci. U třetí země v pořadí – Švýcarska - jsem byl nucen zohlednit skutečnost, že se jedná
o stát, v němž se mluví více řečmi, přičemž výuka v německém jazyce probíhá jen na
některých fakultách – a právě z poznatků o výuce vybraných společenskovědních předmětů
na těchto školách jsem vycházel.
V samém úvodu se dále sluší uvést, že při zpracování svého úkolu jsem postupoval
následujícím způsobem: procházel jsem webové stránky jednotlivých univerzit a sbíral
informace, které jsem shledal jako důležité. Ačkoli se tato činnost velmi pravděpodobně jeví
být značně triviální, vzhledem k odlišné výstavbě a ne vždy ukázkové přehlednosti některých
internetových prezentací se jednalo o vskutku mravenčí práci.
Údajům, které se mi uvedeným způsobem podařilo opatřit, je přizpůsobena struktura
mé zprávy. Nikoli tedy naopak – s ohledem na skutečnost, že zkoumaná problematika pro
mne do značné míry představovala novum, byl jsem nucen nejprve shromáždit empirický
materiál a teprve poté jej přetavit do textu, který – jak již bylo uvedeno výše - má ambici
představit českému čtenáři charakter výuky (jímž chápu především obsah, ale také způsob
zprostředkování poznatků) výše uvedených společenskovědních předmětů na německých,
rakouských a švýcarských právnických fakultách.
Vzhledem ke specifikům juristického vzdělávání v těchto zemích jsem se rozhodl
věnovat alespoň několik odstavců jeho současné podobě, a to hned v následující kapitole.
Vycházím totiž z předpokladu, že údaje, které představuji ve zbytku práce, nemohou být
pochopeny bez znalosti příslušného kontextu. Přirozeně se nabízí otázka, co ještě za kontext
označit lze a co již nikoli; do této rešerše jsem zakomponoval nerozsáhlé texty o uspořádání
juristických studií v každé z popisovaných německojazyčných zemí. S touto otázkou souvisí
rovněž jedna z příloh, což je po mém soudu postačující. Domnívám se totiž, že další rozvíjení
kontextu by se již dělo patrně na úkor primárního cíle práce.
Zpátky však ke struktuře mé zprávy. Po nedlouhé pasáži věnované charakteru
právnického studia u našich sousedů a ve Švýcarsku se zabývám jednotlivými předměty, které
jsem s ohledem na zadání vyhodnotil jako relevantní.
V závěru práce je pak vyhrazen dostatečný prostor pro shrnutí prezentovaných
informací; snažím se poukázat na tendence, které panují na západ od našich hranic, a zejména
vyzdvihnout to, co se mi zdá být inpirativní a v České republice použitelné, jakkoliv jsem si
dobře vědom, že s přihlédnutím k současné podobě českého právnického studia, jež se
vyznačuje mj. značnou masovostí, je realizace mých doporučení jen stěží proveditelná, na což
z opatrnosti upozorňuji raději již na tomto místě.
II. K podobě právnického vzdělávání ve vybraných německojazyčných
zemích
II. 1 Německo
Podoba německého vysokého školství je výrazně ovlivněna federálním uspořádáním
německého státu. Důsledkem této skutečnosti je, že základní úprava předmětné problematiky
je zakotvena v zákonech na úrovni federace, avšak její těžiště nacházíme v zemských
předpisech. Je přirozené, že z tohoto nastavení plyne různorodost, která je umocněna
množstvím právnických fakult – je jich skoro pět desítek.
V této souvislosti je vhodné podotknout, že univerzity mají ve srovnání s minulostí
poměrně silné postavení, nepochybně přinejmenším ve věcech přijímacího řízení - stanovují
si totiž vlastní kritéria přijetí.1 V tomto ohledu bude pro české čtenáře pravděpodobně velmi
zajímavý fakt, že na některých univerzitách není v přijímacím řízení uplatněn princip numerus
clausus, akceptován je tedy každý uchazeč, který splní určité základní podmínky.
I přes konstatovanou četnost juristických fakult mají všechny studijní plány mají
společné to, že již v prvních dvou semestrech se vyučují základy ústředních předmětů – (jedná
se o obory zabývající se platným právem). Výuka probíhá jak ve formě přednášek, tak i
seminářů, které jsou určeny k osvojení si látky prostřednictvím řešení obtížných případů.
Uvádí se, že v prvních ročnících je pouze malá možnost specializace, o čemž svědčí i letmý
náhled do studijních plánů některých fakult.
Třetí až šestý semestr se na jednotlivých fakultách vyznačuje velkými rozdíly, ovšem
dá se říci, že je to právě tato fáze studia, ve které jsou zařazeny předměty, které nás mohou
zaujmout – jsou to zejména kurzy Rechtsphilosophie či Rechtssoziologie.
Sedmý a osmý semestr jsou pak ve znamení specializace, kdy si studenti vybírají
disciplíny podle svých preferencí. Pohříchu se však – podobně jako v sousedním Rakousku –
jedná téměř výhradně o právnické specializační předměty.
Čtenář snad uvítá informaci, že nejlepší posluchači ukončí studium za osm až devět
semestrů, výjimkou však nejsou ani studenti, kterým cesta k absolutoriu trvá šest let.
Dodejme, že v průběhu studia převažují přednášky, ale setkáváme se i s jinými
formami výuky - s pracovními skupinami (v rámci nichž se účastníci koncentrují na řešení
nesnadných případů), cvičeními a seminář. Náplň posledně uvedených jednotek výuky
nepostrádá zajímavost, obzvláště v porovnání s jejich českými jmenovci – semináře u našich
německých sousedů jsou zpravidla fakultativní, student je povinen napsat obsáhlou práci na
určité téma a představit ji svým kolegům.
V závěru studia, který je podle dostupných materiálů velmi náročný2, studenty ve
všech zemích čekají pětihodinové klausury v oblasti civilního, trestního a veřejného práva. V
každé z těchto oblastí je pro uchazeče připravena minimálně jedna klausurní práce, nezřídka i
více.
1
2
Důležitou roli zpravidla hrají hrají výsledky maturitní zkoušky.
Využívány jsou komerční kurzy, které mají studenta připravit ke státní zkoušce. Z četby vzpomínek
prvorepublikových studentů pražské právnické fakulty si pamatuji, že takové kurzy existovaly – v rámci těchto
aktivit byly produkovány i studijní materiály, pro studenty stravitelnější než aprobované texty fakultních
autorit.
II. 2 Rakousko
Nyní se zastavme u našeho jižního souseda, s nímž máme vzhledem k dlouhému
soužití v rámci habsburské monarchie mnoho společeného. Způsob výchovy právníků
přirozeně není výjimkou, byť současná česká úprava této problematiky doznala v důsledku
odlišného politického vývoje v druhé polovině 20. století velmi výrazných změn, nedá-li se
hovořit přímo o přestavbě.
Studium práv, která v dnešním Rakousku patří k velmi atraktivním oborům3, se člení
na magisterské a doktorské, přičemž podmínkou pro výkon právnických povolání je úspěšné
ukončení prvně uvedeného typu studia. Tato skutečnost se jeví jako důležitá ve srovnání
s předchozí úpravou, kdy nezbytným předpokladem výkonu právnické profese bylo získání
doktorského titulu.
Současné magisterské studium, jež trvá nejméně osm semestrů4, se dělí na dva či tři
oddíly (počet těchto bloků je na jednotlivých fakultách různý). Každý z těchto oddílů je
zakončen soubornou zkouškou. Uvádí se, že způsob výuky se příliš neliší od německých
vysokých škol, když těžiště je umístěno do oblasti přednášek, které jsou však – což nás patrně
překvapí - orientovány velmi prakticky, neboť jejich nedílnou součástí je i řešení obtížných
případů. Přednášky nicméně nejsou jedinou formou výuky - přistupují k nim kurzy, práce ve
skupinách, cvičení či semináře. V tomto ohledu lze vzdělávání budoucích právníků v
Rakousku označit za pozoruhodně pestré.5 Nutno ovšem dodat, že struktura a zastoupení
jednotlivých forem výuky se na různých univerzitách značně liší.
Zajímavostí je, že na konci studia na posluchače nečeká závěrečná zkouška; její
úlohu totiž plní klauzury. Studium je pak završeno obhajobou diplomové práce. Absolventu je
následně propůjčen akademický titul magistr právních věd (Mag. iur.).
Užitečný a poučný pro nás může být pohled na vzorový studijní plán, jehož
následování je doporučováno studentům na právnické fakultě univerzity v Grazu. K dispozici
je v příloze k tomuto pojednání. Závěrem je třeba dodat, že studijní plány na všech
rakouských fakultách jsou velmi podobné, v zásadě se liší jen ve způsobu ověřování znalostí
studentů.
II. 3 Obecně k právnickému vzdělávání ve Švýcarsku
S poněkud odlišnými reáliemi se setkáváme v zemi helvétského kříže, neboť
Švýcarsko upravilo svůj vzdělávací systém v souladu s požadavky boloňského procesu a
právnické studium je tak rozděleno na šestisemestrální bakalářský a třísemestrální navazující
magisterský stupeň.
Na počátku studia – v prvních dvou semestrech - jsou posluchači seznamování se
základy soukromého, veřejného a trestního práva6 a s fundamentálními právnickými
dovednostmi. Zbývající čas bakalářského studia je věnován prohloubení získaných poznatků
zejména v oblasti základních oborů platného práva. Studenti si musí navíc podle své volby
vybrat dva předměty z oblasti teorie státu a práva, právních dějin a římského práva. Obecně
však platí, že v bakalářském programu je možnost profilace prostřednictvím výběrových
předmětů nevelká, čímž se švýcarská úprava neliší od dalších zemí alpského regionu.
3
V zimním semestru akademického roku 2007/2008 bylo na právnických fakultách zapsáno téměř 31 000
studentů. (http://www.uibk.ac.at/roemischesrecht/innsbruck/law.html#e)
4
Úspěšný absolvent dosáhne magisterského titulu v průměru za pět a půl roku studia.
(http://www.uibk.ac.at/roemischesrecht/innsbruck/law.html#e)
5
V této souvislosti lze poukázat na podobnost se situací v Československu za první republiky.
6
Povšimněme si nevšedního rozčlenění na právo soukromé, veřejné a trestní.
Stran forem výuky lze uvést, že se konají převážně klasické přednášky; českého
studenta práv, který je navyklý na velmi volný režim studia, možná zaskočí , že na části z nich
se sleduje účast. Kromě přednášek jsou pořádána i cvičení, která zprvu (v úvodu studia)
doplňují přednášky, v posledním roce bakalářského studia je již dokonce zcela nahrazují. Na
těchto hodinách se nejedná primárně o zprostředkování nové materie, ale o probírání
komplikovaných příkladů, jež slouží jako příprava na klausurní práce.
Magisterské studium je koncipováno tak, že studenti nejsou nuceni absolvovat žádný
povinný předmět. Kurzy si vybírají ze široké nabídky, přičemž limitováni jsou pouze
minimálním počtem kreditů, které musí získat. Přibližně čtvrtinu potřebných bodů je možné
nabýt na jiných než fakultních oborech.
Zkoušky jsou v magisterském studiu skládány jak písemně, tak ústně. Prvně uvedený
způsob ověřování znalostí trvá déle, což jistě není překvapivé; údiv ovšem může vzbudit
časová náročnost písemných atestací. V materiálu, ze kterého jsem čerpal, se hovoří o
dvouhodinových písemných zkouškách7. To je doba, která je např. na Právnické fakultě UK
vymezena pro vypracování KLP. Zcela jinak je tomu ve Švýcarsku. Tamní časová dotace pro
vypracování klausurní práce nejspíš svědčí nejen o velkorysosti autorů konceptu studia, ale
především o náročnosti těchto atestací; klausurní práce z předmětů, jejichž složení je
povinností v samém závěru studia, totiž trvají čtyři až pět hodin.
Dlužno dodat, že ve Švýcarsku je podmínkou zisku vysokoškolského právnického
titulu rovněž obhajoba kvalifikační práce. Absolventi mohou obdržet taktéž certifikát o
specializaci v určité oblasti práva, pokud tomuto cíli dostatečně přizpůsobí výběr volitelných
předmětů a téma závěrečné práce.
7
Ústní zkoušky prý trvají přibližně dvacet minut.
III. K náplni a způsobu výuky vybraných společenskovědních
předmětů v Německu
Na úvod si dovoluji poznamenat, že v případě Německa – na rozdíl od zbývajících
zemí – přistupuji k překladu syllabů do českého jazyka pouze v minimální míře.
III. 1 Politologie a filosofie práva
III. 1. 1 Rheinische Friedrich-Wilhelms Universitat
Einführung in die Rechtsphilosophie
Přehled přednášek
 11.10.2010 Allgemeine Einführung/Literaturhinweise
Die „Aufgabe“ der Rechtsphilosophie
 18.10.2010 Rechtsphilosophisches Denken der Antike am Beispiel
 25.10.2010 von Platons Dialog „Der Staat“; Hinweise auf Aristoteles
 08.11.2010 Der Übergang zur Neuzeit: Die rechtsbegründende Bedeutung des
Individuums
 15.11.2010 bei Thomas Hobbes und John Locke
 22.11.2010 Bemerkungen zu Jean-Jacques Rousseaus Gesellschaftsphilosophie
 29.11.2010 Rechtsbegründung aus dem Prinzip der Freiheit des Subjekts I:
Die Grundlagen von Kants kritischer Philosophie
 06.12.2010 Rechtsbegründung aus dem Prinzip der Freiheit des Subjekts II:
 13.12.2010 Kants Rechts- und Staatsphilosophie
 20.12.2010
 10.01.2011 Recht und Anerkennungsverhältnis (Fichte)
 17.01.2011 G. W. F. Hegel: Das System der Freiheit – ein Widerspruch?
 24.01.2011
 31.01.2011 Voraussichtlicher Termin der Abschlussklausur
III. 1. 2 Friedrich-Alexander-Universitat - Law School (Erlangen-Nuremberg)
Einführung in Kants Rechtsphilosophie
In dem Buch "Die Metaphysik der Sitten" von 1797 stellt Kant das Recht jedes
Menschen auf äußere Freiheit in den Mittelpunkt seiner Rechtsphilosophie. Dabei entwickelt
er zum ersten Male das Konzept eines "Rechtsstaats". Kant ist der erste Theoretiker des
Rechtsstaats. Die Vorlesung wird diese beiden Gesichtspunkte - äußere Freiheit und
Rechtsstaat - behandeln. Dabei werden die einschlägigen Texte aus "Die Metaphysik der
Sitten" auszugsweise gelesen. Wir legen die Reclam-Ausgabe zugrunde.
Textseminar: Rechts- und Staatsbegründung bei Hobbes und Kant
Thomas Hobbes hat in De Cive (1642) und im Leviathan (1651 in engl. Sprache, 1668
in revidierter lateinischer Fassung) eine Begründung für die Geltung staatlichen Rechts und
den Machtanspruch des Staates geliefert, die enormen Einfluss auf spätere Autoren hatte und
bis heute hat. Auch Immanuel Kant greift den Ansatz von Hobbes vielfach auf und setzt sich
in seinen Schriften aus den 1790er Jahren gelegentlich sogar explizit mit ihm auseinander.
Im Textseminar werden wir uns mit Hobbes Ausführungen in Kap. 13 ff. des
Leviathan und den entspr. Passagen in De Cive beschäftigen und diesen die Konzeption
Kants, insb. §§ 9, 15, 41 ff. der Rechtslehre in der Metaphysik der Sitten (1797)
gegenüberstellen.
Die zu behandelnden Ausgaben (Übersetzungen):
 Thomas Hobbes, Leviathan, hrsg. v. Iring Fetscher, übers. v. Walter Euchner, 648 S.,
Suhrkamp, ISBN 978-3518280621 (EUR 17,50).
 Thomas Hobbes, Elemente der Philosophie 2/3 – Vom Menschen, vom Bürger, übers.
v. Max Frischeisen-Köhler/ Günter Gawlick (zugl. Hrsg.), 338 S., Meiner, ISBN 9783787311668 (EUR 22,90)
 Immanuel Kant, Die Metaphysik der Sitten, Hrsg. u. Einl.: Hans Ebeling, 408 S.,
Reclam, ISBN 978-3-15-004508-4 (EUR 9,00).
Der Leviathan wird zumindest teilweise im englischen Original gelesen werden (in der
Ausgabe der Cambridge Texts in the history of political thought); Teilnehmer können die
Texte von Thomas Hobbes gern stets in der jeweiligen Originalsprache mitlesen.
Scheine:
Das Textseminar wird in jedem Semester (natürlich mit wechselndem Thema) angeboten. An
Rechts- oder Moralphilosophie interessierte Studierende sind eingeladen, den Lektürekurs
über mehrere Semester hinweg zu besuchen. In der Veranstaltung ist der Erwerb eines
Scheins möglich, zur Teilnahme aber nicht erforderlich.
III. 1. 3 Johann-Wolfgang-Goethe Universitat - Fachbereich Rechtswissenschaft
(Frankfurt)
Rechtspolitik durch Gerichte? Die Stellung des Richters gegenüber dem Gesetz im
Verfassungsstaat
I. Ideengeschichte
1. Das Prinzip der Gesetzesbindung im Kontext von Volkssouveränität und Demokratie
2. Der Glaube an das Gesetz: Das Zeitalter des Rechtspositivismus
3. Die Opposition gegen das Gesetz: Die Freirechtslehre
4. Die „Positivismuslegende“ in der Frühzeit der Bundesrepublik.
II. Prinzipien und Elemente der Gesetzesbindung
5. Der verfassungsrechtliche Grundsatz der Gesetzesbindung (Art. 20 III, Art. 97 GG).
6. „Wille des Gesetzgebers“ oder „Wille des Gesetzes“? Subjektive vs. objektive Auslegung
7. Der Wortlaut als Kriterium und Grenze der Gesetzesauslegung
8. Genetische und historische Auslegung
III. Strukturelle und normative Grenzen der Gesetzesbindung
9. Sprachtheoretische Probleme der Gesetzesbindung
10. Methodenpluralismus und Methodenwahl
11. Richterrecht als Rechtsquelle?
12. Rechtsprechung als Ausdruck ideologischer Bindung des Richters
III. 1. 4 Georg-August-Universitat - Juristische Fakultät (Gottingen)
Einführung in die Politikwissenschaft
Die Vorlesung bietet einen allgemeinen Überblick zu den Grundbegriffen und der
Geschichte der Politikwissenschaft. Wir wenden uns folgenden Fragen zu.




Was heißt "Politik"?
Was heißt "Wissenschaft"?
In welchem Zusammenhang stehen diese Leitbilder zu einander?
Wie hat sich die Politikwissenschaft als Disziplin seit seinen Anfängen in
Deutschland im 19.Jahrhundert entwickelt?
 Welche Fragen und Probleme kann die Politikwissenschaft heute beantworten
und lösen?
Literatura
Empfohlen ist die Lektüre diesen Textes vor der ersten Sitzung:
 König, Helmut (1999): Politik - Staat - Ökonomie (Kapitel 4), in Orientierung
Politikwissenschaft, Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag
Art der Prüfung: Klausur und Hausarbeit
Politische Theorie der Gegenwart
Diese Vorlesung gehört zum Pflichtprogramm im Bachelor-Studiengang
Politikwissenschaft. Zum Modul gehört begleitende Proseminare von Lino Klevesath, Lisa
Bonn und Holger Zapf "Begleitseminar zu: Politische Theorie".
In dieser Vorlestung werden die einflußreichsten politischen Theorien der Gegenwart
vorgestellt: die Gerechtigkeitstheorie von John Rawls, der Marktliberalismus von F.A. von
Hayek und Ludwig von Mises, der Anarcholiberalismus von Murray Rothbard, die Theorie
der Gouvernementalität von Michel Foucault, die Theorie der Postmoderne von Jean-François
Lyotard, die Systemtheorie von Niklas Luhmann, die Theorie der postsäkularen Gesellschaft
von Jürgen Habermas, die Handlungstheorie von Hannah Arendt, der politische Pragmatismus
von Richard Rorty, die kommunitarischen Theorien von Amitai Etzioni und Michael Walzer,
die ökonomische Theorie von Amartya Sen, sowie der kritische Rationalismus von Karl
Popper.
Základní literatura
 Walter Reese-Schäfer, Politische Theorie der Gegenwart in 15 Modellen, München
und Wien 2006 (Dieser Band ist Grundlage der Vorlesung und enthält auch Fragen
zum Selbststudium, an denen die Beantwortung der Klausurfragen geübt werden kann.
Doplňující literatura
 Walter Reese-Schäfer, Politisches Denken heute. Zivilgesellschaft, Globalisierung und
Menschenrechte, München und Wien 2. Aufl. 2007.
Verfassungstheorie im Film
Recht und Film, Rechtswissenschaft und Filmanalyse sind zwei Welten. Hier
hochkomplex systematisierte Texte in den normativen Funktionszusammenhängen der
Rechtsordnung, dort die auf Illusion zielenden Bilderwelten der Traummaschine Kino. Das
Experiment dieser Veranstaltung ist es, diese verschiedenartigen Welten aufeinander treffen
zu lassen. Dabei geht es zunächst einmal um die interdisziplinäre Perspektive und um einen
assoziativen Umgang mit den Themen des Verfassungsrechts. Das Seminar richtet sich an
Studierende aller Fakultäten, die das Kino interessiert, und an Studierende der
Rechtswissenschaft, die wissen wollen, was kulturtheoretische Rechtswissenschaft sein
könnte.
Es werden Filme (in Gesamtlänge) vorgeführt und im Anschluss diskutiert.
Gezeigt werden:





Missing (Constantin Costa-Gavras),
Michael Clayton (Tony Gilroy),
The Third Man (Carol Reed),
Max et les Ferrailleurs (Claude Sautet),
In the Heat of the Night (Norman Jewison)
III. 1. 5 Martin-Luther-Universitat - Juristische und Wirtschaftswissenschaftliche Fakultät
(Halle-Wittenberg)
Rechtsphilosophie
Im Vordergrund steht die Suche nach der Gerechtigkeit. Wir werden die wichtigsten
rechtsphilosophischen Grundpositionen und ihre Antworten auf diese Frage kennen lernen.
Die Veranstaltung richtet sich nicht nur an Interessenten der Wahlfachgruppe II (nach altem
Recht), sondern an alle Studierenden, die sich auf die Suche nach der Gerechtigkeit einlassen
wollen.
Leistungsnachweis: Interessierte können einen Grundlagenschein erwerben, der eine
Voraussetzung für die Zwischenprüfung ist. Erforderlich sind hierfür ein kurzes Referat in der
Vorlesung und eine schriftliche Ausarbeitung. Bei großer Nachfrage wird eine
Abschlussklausur angeboten.
III. 1. 6 Ruprecht-Karl-Universitat - Juristische Fakultat (Heidelberg)
Rechtsphilosophie
Es besteht die Möglichkeit zur Erwerb eines Grundlagenscheins über eine erfolgreiche
Klausur, die am Ende des Semesters angeboten wird. Für Magister- und Erasmus-Studenten
wird eine mündliche Prüfung am Semesterende angeboten.
Die Vorlesung klärt den Begriff des Rechts und diskutiert die wichtigsten
Legitimationskriterien von Recht, auch anhand von praktischen Fällen.
III. 1. 7 Christian-Albrechts-Universität zu Kiel - Rechtswissenschaftliche Fakultät
(Kiel)
Grundzüge der Rechtsphilosophie und Rechtstheorie
Vyučujícím je známý právní filosof prof. Alexy.
Der Leistungsnachweis kann durch eine Klausur erbracht werden.
I. Begriff und Geltung des Rechts
II. Rechtsnorm
III. Rechtssystem
IV. Gerechtigkeit
Empfohlene Literatur
 R. Alexy, Begriff und Geltung des Rechts, 2. Aufl., Freiburg/München 1994
(Neudruck 2002)
III. 1. 8 University of Muenster - Faculty of Law (Muenster)
Grundzüge der Rechtsphilosophie
Syllabus předmětu je zařazen mezi přílohy.
III. 1. 9 Universität Regensburg - Juristischen Fakultät (Regensburg)
Rechtsphilosophie
Anhand ausführlicher Textauszüge werden die großen rechtsphilosophischen
Systementwürfe von Thomas Hobbes über John Locke und Jean-Jacques Rousseau bis hin zu
Immanuel Kant behandelt. Diese Denker äußern sich zu so grundlegenden Fragen wie der
Begründung des staatlichen Gehorsamsanspruchs, der Legitimation von Strafe und der
Herkunft und Berechtigung des Privateigentums. Ihre Antworten prägen die
rechtsphilosophische Diskussion bis heute. Die Vorlesungsmaterialien werden auf der
Lehrstuhlhomepage bereitgestellt. Die eranstaltungsteilnehmer werden gebeten, sie in
ausgedruckter Form in die Vorlesung mitzubringen.Am 29.01.2011 wird eine Klausur zum
Erwerb des Grundlagenscheins angeboten.Diese Klausur ist auch gleichzeitig
Zwischenprüfungsklausur im Grundlagenfach.Die genaue Zeit und der Hörsaal werden auf
unserer Lehrstuhlhomepage unter Aktuelles sowie am Schwarzen Brett bekannt gegeben.
Literatura
 Kersting, Die politische Philosophie des Gesellschaftsvertrages
Politikwissenschaft für Juristen
Verschiedene Veranstaltungen der Politikwissenschaft können von Studenten der
Rechtswissenschaft besucht werden. Hierbei handelt sich um Vorlesungen und Grundkurse
als Einführung in die Politikwissenschaft.
Es können für jede Veranstaltung 6 Studenten als feste Teilnehmer gemeldet werden.
Diese können an der jeweiligen Abschlussklausur teilnehmen, um einen "Schein" über die
Veranstaltung zu erhalten.Darüber hinaus kann jeder als Gasthörer in die Vorlesungen gehen.
Eine Ausstellung eines Gasthörerscheins ist allerdings über die genannten 6 Personen nicht
möglich. Die Anmeldung als fester Teilnehmer erfolgt über [email protected]. Bei Übernachfrage entscheidet das Los. Die Anmeldefrist läuft vom 11. bis
zum 22.10.2010. Bitte geben Sie bei der Anmeldung Ihre Matrikelnummer an.
Zeit- und Themenplan
 I 33 300 Einführung in die Politische Philosophie 2 st., Do 10-12, H 2, Prof. Herb
 II 33 301 Westliche Demokratien: Verfassungsordnungen und politische Praxis
im Vergleich 2 st., Do
16-18, H 2, Prof. Sebaldt
 II 33 302 Theorien politikwissenschaftlicher Systemforschung I 1 st., Do 15-16, H
11, Prof. Sebaldt
 IV 33 303 Demokratie und Autoritarismus nach dem Kommunismus 2 st., Di 1012, H 11, Prof. Mackow
Seminar: Die territoriale Gliederung der osteuropäischen Staaten
Ein wichtiges Element bei der Neuorganisation der kommunistischen Staaten war
deren territoriale Gliederung. Eine Dezentralisierung und eine Stärkung der Rechte der
territorialen Untergliederungen führen zu einer "balance of powers" und damit letztlich zu
einer Stärkung der Entfaltungsmöglichkeit und der Freiheit des Individuums. Das Seminar
will dieses Phänomen für möglichst viele der früheren kommunistischen Staaten untersuchen.
Vorgesehen sind Referate von einer halben Stunde Dauer.
III. 1. 10 Tübingen Universität - Juristische Fakultät
Pro zajímavost jsem vybral úryvek ze syllabu předmětu obdobného naší státovědě.
Allgemeine Staatslehre
Die Vorlesung ist komplexer Natur und verfolgt verschiedene Ziele. Sie sucht das
Verständnis des öffentlichen Rechts, insbes. des geltenden Verfassungsrechts, zu erweitern
und zu vertiefen, indem sie die allgemein historischen, sozialen, staatstheoretischen und
staatsphilosophischen Zusammenhänge des modernen Staates und seines Rechts umreißt. Die
Vorlesung gibt deshalb einerseits eine Einführung in die Geschichte der abendländischen
Staatstheorien und ihre Wirkung auf die Ausbildung des Verfassungsrechts. - Sie gibt sodann
eine Übersicht über die Haupttypen der modernen Staatstheorie in ihren bestimmten
Leitlinien, der Sicht des Staates, seiner Aufgaben, seiner Wirkungszusammenhänge und
seiner Legitimität. - Ein weiterer Abschnitt befaßt sich mit der Staatsformenlehre, insbes. mit
den verschiedenen Spielarten der Demokratie, der Monokratie, der Weltanschauungsdiktatur.
- Aus dem Bereich der Verfassungslehre werden die Hauptinstitutionen des modernen
Verfassungsstaates behandelt: Die Monopolisierung der Gewalt durch die Staatsgewalt, die
demokratischen Willensbildungsvorgänge in Wahlen, der Parlamentarismus, das Prinzip der
Repräsentation, des freien Abgeordnetenmandats, die Gewaltenteilungslehre, die Bedeutung
des Gesetzes, die Verfassungsgerichtsbarkeit, vor allem die Bedeutung der Grundrechte für
die individualrechtlichen und die institutionellen Beziehungen des Verfassungsstaates. Weiter gehören in die allgemeine Staatslehre auch gewisse Ordnungsstrukturen der
Gesellschaft , der öffentlichen Meinung, der Wirtschaftsordnung, vor allem die Abgrenzung
des Verhältnisses von Staat und Gesellschaft.
Literatura
 R. Zippelius, Allgemeine Staatslehre.
III. 1. 11 Julius Maximilian University of Würzburg -
Rechtsphilosophie: Historische Entwicklung (mit Zwischenprüfungsklausur)
A.
Einführung: Fragestellungen und Grundprobleme
I.
Zum Gegenstand der Vorlesung
II. Rechtsphilosophie im Kontext der juristischen Grundlagenfächer
III. Rechtsphilosophie als Rechtsethik
IV. Wozu Recht? Wozu Rechtsphilosophie?
V. Die historischen Etappen im Überblick
B.
Von den Anfängen bis zur Zeitenwende
I.
Anfänge und Ursprünge
II. Die Bedeutung der griechischen Tragödie
III. Die Sophisten: Kritische Dissoziation von nomos und physis
IV. Platon (427-347 v. Chr.): Der Idealstaat als Höhepunkt des
"ideellen" Naturrechts
V.
Aristoteles (384-322 v. Chr.): Der Mensch als polisbildendes Wesen
VI. Die Stoa: Überwindung der Polisphilosophie
C.
Rechtsphilosophie in der Spätantike und im Mittelalter
I. Zur Einführung
II. Aurelius Augustinus (354-430): Gottesstaat und irdisches Recht
III. Thomas von Aquin (1225-1274): Entfaltung und Befestigung des christlichen
Naturrechts
D.
Rechtsphilosophie in der Neuzeit
I. Allgemeines zum neuzeitlichen Umbruch
II. Thomas Hobbes (1588-1679): Der Staat als Produkt rationaler Egoisten
III. John Locke (1632-1704): Der Vorrang rechtsstaatlicher Individualfreiheit
IV. Jean-Jacques Rousseau (1712-1778): Das Ideal demokratischer Selbstbestimmung
im "Contrat Social"
V. Immanuel Kant (1724-1804): Freiheit unter Rechtsgesetzen
VI. Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831): Der Staat als Wirklichkeit der
sittlichen Idee
E.
Entwicklungen im 19. und 20. Jahrhundert
I. Rechtspositivismus, Neukantianismus und Wertrelativismus; allgemeine
Rechtslehre
II. Die Gegenbewegung: Materiales Rechts- und konkretes Ordnungsdenken
III. Renaissance des Naturrechts nach 1945
III. 2 Sociologie
III. 2. 1 Freie Universität Berlin
Rechtssoziologie
Das Modul bietet den Studierenden eine Einführung in Themen und Methoden einer
empirischen Betrachtung des Rechts. Es wird eine knappe Einführung in Methoden der
empirischen Sozialforschung gegeben, die an Beispielen der demoskopischen Forschung im
Rechtsbereich verdeutlicht werden. Außerdem werden biologische und demographische
Grundlagen der Gesellschaft dargestellt und diskutiert. An verschiedenen Sachbereichen wird
die Rolle des Rechts in der Gesellschaft erörtert:





Familie
Arbeit/Wirtschaft
Staat
Steuern
staatliches Strafen
III. 2. 2 Humboldt Universität Berlin
Rechtssoziologie
Recht – das ist mehr als ein Urteil oder ein Gesetz: Recht ist auch ein
gesellschaftliches Phänomen und eine Kulturerscheinung. In der Vorlesung geht es um
Perspektiven auf Recht jenseits der Rechtsdogmatik (der auf Entscheidungen zielenden
Systematisierung von Regeln). Wer setzt eigentlich Recht und wer setzt es um und durch?
Welche Folgen hat Recht tatsächlich? Wie wirken gesellschaftliche und soziale
Machtverhältnisse im und durch Recht? Wie wird Recht in der Gesellschaft wahrgenommen,
welches Rechtsbewusstsein haben Menschen und wer mobilisiert Recht oder hat auch keinen
Zugang zum Recht? Es geht also um grundlegende Kenntnisse zum „Rechtsstab“, um
Regulierung und Regelungsfolgen, um Gerichtsverfahren und andere Mechanismen
institutionalisierter Konfliktlösung und um Sanktionen.
Die Vorlesung vermittelt Kenntnisse zu den Grundlagen der Rechtssoziologie,
wichtigen Theorien, methodischen Ansätzen und Themen, zu Forschung zu Recht und Kultur
und zu den kritischen – u.a. marxistischen, feministischen, queeren, postkolonialen –
Ansätzen in der Rechtswissenschaft.
Für die erfolgreiche Teilnahme ist die vorbereitende Lektüre zu jeder Vorlesung
unbedingt erforderlich.
III. 2. 3 Universität Bielefeld
Historische Grundlagen der Frauenbewegungen und der Frauenrechte
Um aktuelle rechtliche, juristische und politische Auseinandersetzungen über
Frauenrechte besser einordnen und verstehen zu können, bedarf es der Vermittlung
bedeutsamer historischer Hintergründe. In jeder Zeitepoche haben sich Frauen und Männer
mit dem Verhältnis der Geschlechter und den jeweiligen Rechtspositionen auseinandergesetzt.
Frauen haben definiert, was sie unter „Gerechtigkeit“, „Freiheit“, „Gleichheit“ und
„Menschlichkeit“ verstehen und Einfluss auf das Denken und das Recht ihrer Zeit genommen.
Die Vorlesung beleuchtet diese Fragen von der Antike bis zur Gegenwart.
In der Vorlesung werden u.a. folgende Themenschwerpunkte behandelt:
 Frauenbilder in der Antike und ihre Bedeutung für die Entwicklung
von Frauenrechten;
 Der Einfluss weiblicher Tugenden auf das Christentum;
 Christine de Pizan als Theoretikerin des modernen Feminismus;
 Hexenprozesse – die Sicht von Frauen und Männern auf ein Phantomdelikt;
Aufklärung, Gegenbewegungen und Naturrecht – Frauenbewegungen des 16.18.Jahrhunderts;
 Frauen der französischen Revolution;
 Arbeiterbewegung und Frauenfrage;
 Frauenbewegungen des 19.Jh.: Hedwig Dohm und die Argumentationslinien
des Kampfes für Frauenrechte;
 Frauenrechtlerinnen: Johanna Loewenherz, Clara Zetkin, Emily Kempin und Anita
Augspurg;
 Die Rechtsschutzbewegung der Frauen;
 Juristinnen der Weimarer Zeit;
 Frauen im Nationalsozialismus;
 Der Einfluss von Frauen aus Ravensbrück und anderen Konzentrationslagern auf die
NS-Prozesse und auf die europäische Nachkriegspolitik;
 Entstehungsgeschichte, Chancen und Grenzen von Art. 3 Abs.2 GG;
 Frauen und Männer in der 68er Bewegung am Beispiel des § 218 StGB;
 Feminismus heute – Impulse für Recht und Gerechtigkeit
Literatura
 Tove Stang Dahl, FrauenRecht, Eine Einführung in feministisches Recht, Bielefeld
1992;
 Barbara Degen, Justitia ist eine Frau, Geschichte und Symbolik der Gerechtigkeit,
Opladen 2008;
 Marion Röwekamp, Juristinnen, Lexikon zu Leben und Werk, Baden-Baden 2005.
Rechtssoziologie
Was ist Recht? Auf diese Frage gibt es viele Antworten – auch aus soziologischer
Sicht. In der Vorlesung sollen Grundlagen der Rechtssoziologie gelegt werden. Dazu werden
sowohl soziologische Theorien des Rechts behandelt als auch das Konzept einer sich als
Sozialwissenschaft verstehenden Rechtswissenschaft dargestellt. An ausgewählten Beispielen
aus dem Bereich der Rechtstatsachenforschung soll die Bedeutung rechtssoziologischer und
rechtspsychologischer Forschung für ein umfassendes Verständnis des Rechts und der
Juristen in der modernen Gesellschaft aufgezeigt werden.
Literatura
• Raiser, Grundlagen der Rechtssoziologie, 5. Auflage, 2009.
III. 2. 4 Georg-August-Universitat - Juristische Fakultät (Gottingen)
Einführung in die Soziologie
Die Veranstaltung (Vorlesung und begleitendes Proseminar/Proseminare) will an
soziologische Denk- und Argumentationsweisen heranführen, einen Überblick über zentrale
Themenfelder der Soziologie vermitteln und die spezifischen Schwerpunkte des Studiums der
Soziologie in Göttingen vorstellen. Darüber hinaus sollen methodische Fragen, wie z.B. die
Rolle des Vergleichens in der Soziologie, und Fragen der Praxisrelevanz der Soziologie
andiskutiert sowie ein erster Einblick in wissenschaftliche Arbeitsmethoden und -techniken
gegeben werden.
Für den Erwerb des Leistungsschein ist die Teilnahme an der Vorlesung sowie an
einem der Proseminare zur Einführung in die Soziologie, die parallel zur Vorlesung von
verschiedenen Dozentinnen und Dozenten angeboten werden, verpflichtend. In den
Proseminaren werden an Hand von ausgewählten Texten die in der Vorlesung behandelten
Themen vertieft und Arbeitstechniken eingeübt.
III. 2. 5 Martin-Luther-Universitat - Juristische und Wirtschaftswissenschaftliche Fakultät
(Halle-Wittenberg)
Rechtssoziologie
Rechtssoziologie betrachtet Recht unter den Fragestellungen und mit den Methoden
der Soziologie. Soziologie ist nach dem Verständnis des Soziologen Max Weber, “eine
Wissenschaft, welche soziales Handeln deutend verstehen und dadurch in seinem Ablauf und
in seinen Wirkungen ursächlich erklären will”. Rechtssoziologie greift aus der Fülle von
sozialem Handeln dasjenige heraus, das soziale und rechtliche Normen erzeugt, lernt,
anwendet, mobilisiert und ändert: Was ist Recht, wer erzeugt Recht, wer wendet Recht an,
wie wirkt Recht? Für die juristische Berufsausbildung ist es unerlässlich, für
sozialwissenschaftliche Berufsfelder nützlich, sich mit den Wechselwirkungen zwischen
Recht und Wirklichkeit auseinanderzusetzen.
Leistungsnachweis: Die Veranstaltung richtet sich in erster Linie an Teilnehmer aus
dem 1. und 2. Semester, steht aber auch anderen Semestern sowie interessierten Studierenden
der Wirtschafts- und Sozialwissenschaften offen. Mit der die Veranstaltung abschließenden
Klausur kann der Grundlagenschein nach § 9 Abs. 2 JAPrVO 2003 i. V. mit § 6 Abs. 2
Buchst. d) der Zwischenprüfungsordnung erworben werden.
III. 3 Psychologie
III. 3. 1 University of Muenster - Faculty of Law (Muenster)
Entwicklungspsychologie
Die Vorlesung gibt einen Überblick über ausgewählte Fragen der menschlichen
Entwicklung, so wie sie aktuell von den Entwicklungspsychologen betrachtet werden. Es
werden behandelt:
 die biologische Basis menschlicher Entwicklung, die Entwicklung der Sinne und
Motorik, der Sprache, des begrifflichen Denkens;
 einschlägige Theorien der kognitiven und der sozialen Entwicklung;
 differentielle Aspekte der intellektuellen, sozialen und emotionalen Entwicklung
sowie ausgewählte Erklärungsansätze in diesen Bereichen.
Literatura
 Goswami, U. (2008). Cognitive Development. The learning brain. Hove, UK:
Psychology Press.
 Oerter, R. & Montada, L. (2008). Entwicklungspsychologie (6. Aufl.). Weinheim:
Beltz, PVU.
 Siegler, R., DeLoache, J., Eisenberg, N. (2005). Entwicklungspsychologie im Kindesund Jugendalter. München: Spektrum, Akademischer Verlag.
Arbeitspsychologie
Die Vorlesung gibt einen Überblick über die Arbeitspsychologie. Der Inhalt lehnt sich
an die Prüfungsliteratur für die Diplomprüfung im Fach A&O, Teil Arbeitspsychologie an.
Inhalt:
(1) Überblick und Geschichte
(2) Methoden der A.
(3) Arbeitsumgebung, Schutz der Sinnesorgane, Stress und Stressbewältigung
(4) Mensch-Maschine Interaktion: Ablesung, Bedienung
(5) Mensch-Computer Interaktion: Software Ergonomie, Internet Ergonomie
(6) Design der (Arbeits)Umgebung
(7) Arbeitssicherheit: Sicherheitsanalysen, Unfallanalysen, vorbeugende Sicherheit
(8) Unfälle: Unfallvermeidung, Unfallursachen, Sicherheit im Verkehr
Art: Power-Point gestützt; PP-Folien stehen (ohne Bilder) vor der Vorlesung im Netz; es gibt
freiwillige Denkaufgaben, die einigen Fragen aus vergangenen Prüfungen entsprechen.
Differentielle und Persönlichkeitspsychologie
Überblick über Themen, Methoden und Anwendungsgebiete der Differentiellen
Psychologie und Persönlichkeitspsychologie
Literatura
 Carver, C.S. & Scheier, M.F. (2008). Perspectives on Personality. Boston: Allyn and
Bacon.
 Amelang, M., Bartussek, D., Stemmler, G. & Hagemann, D. (2006). Differentielle
Psychologie und Persönlichkeitsforschung (Kapitel 12+13). Stuttgart: Kohlhammer.
IV. Společenskovědní předměty vyučované na právnických fakultách v
Rakousku
IV. 1 Graz
http://www.uni-graz.at/redwww/
IV. 1. 1 Právní etika a právní politika
Náplň tohoto povinného předmětu, kterému je vyučováno ve druhém semestru
studia, se nepatrně liší v závislosti na jednotlivých vyučujících. V zásadě ji tvoří:
1. základní pojmy: norma, společenský řád, právo, etika, politika;
2. principy právní politiky: efektivita, spravedlnost;
3. podstata a koncepce morálky: formy morálky, koncepce racionální legitimace
morálky;
4. morálka a právo: divergence, konvergence, dimenze právní etiky.
Studenti jsou v průběhu kurzu seznámeni s klíčovými otázkami etiky. Věnovat se
budou úvahám o vlivu morálky na vývoj a platnost pozitivního práva.
Diskutována budou zejména tato témata:
 základní pojmy právní etiky
 principy morálky a zákonodárství
 vztahy mezi morálkou a právem a promýšlení složitých právních případů…
Předpokladem úspěšného absolvování kursu je pravidelná docházka a aktivní účast
na hodinách. Během semestru budou studenti podrobeni také několika písemným testům; na
konci semestru je čeká klausurní práce.
Literatura:

Koller/Strasser: Rechtsethik und Rechtspolitik, Skriptum der ÖH - Uni Graz.
IV. 2 Univerzita v Innsbrucku
http://orawww.uibk.ac.at/public_prod/owa/lfuonline_lv.home?open_in=a3222aA&sx_in=0&sy_in=0
&c_in=3&sem_id_in=10W&suche_in=&opened=e0eEf3fE
IV. 2. 1 Mezinárodní politika a mezinárodní organizace
Cílem tohotu výběrového kurzu je hlubší porozumění stěžejním souvislostem
mezinárodní politiky a mezinárodních vztahů. Posluchači jsou seznámeni rovněž se
strukturou mezinárodních (vládních i nevládních) organizací, jejichž význam je odvozen od
skutečnosti, že představují stále významnější aktéry mezinárodní politiky a mezinárodních
vztahů.
Z pohledu právníka se zdá být interesantním především fakt, že jak mezistátní, tak
supranacionální mezinárodní organizace pronikají svojí normotvorbou do právních řádů svých
členských států.
Po teoretickém úvodu následuje seznámení s vybranými aktuálními významnými
případy; jejich různé aspekty budou předmětem diskuze. Důraz je – jak již ostatně bylo
dostatečně zřetelně naznačeno - kladen na důsledky aktivit mezinárodních organizací pro
mezinárodní právo a ústavní právo jejich členských států.
Na okraj lze říci, že jako klíčové se jeví zdůraznění kontrastu mezi normativní
juristickou metodou a metodami politické vědy.
Literatura


Andersen/Woyke (Hrsg.), Handwörterbuch Internationaler Organisationen (2.
Auflage, 1995);
Woyke (Hrsg), Handwörterbuch Internationale Politik (11. Auflage, 2008).
IV. 2. 2 Kurz mezinárodních vztahů se zvláštním ohledem na činnost Mezinárodního
soudního dvora
Tento výběrový předmět si klade za cíl zprostředkovat posluchačům poznatky o
dnešnímu systému mezinárodních vztahů a o vzájemném působení mezinárodní politiky a
mezinárodního práva, to vše na podkladě vybraných judikátů Mezinárodního soudního dvora.
Metoda výuky je možno říci tradiční: účastníci kurzu musí být na každou hodinu
připraveni, neboť nedílnou součástí výuky jsou jejich krátké referáty a následná diskuze v
rámci celé skupiny. Doplňme ještě, že posluchači budou hodnoceni právě na základě
předneseného referátu a pravidelné účasti na diskuzi.
Literatura:

Judikate des Internationalen Gerichtshofes abrufbar unter http://www.icj-cij.org/
IV. 2. 3 Základy politické vědy
Smyslem této disciplíny je uvedení posluchačů do oboru politické vědy se zvláštním
přihlédnutím k dějinám politických idejí a k problematice mezinárodní politiky. Přednášky
jsou proloženy pravidelnými diskuzními bloky, které mají sloužit hlubšími porozumění
vykládané látce.
K úspěšnému absolvování předmětu se vyžaduje nejen pravidelná, ale také aktivní
účast. Na konci semestru čeká frekventanty kurzu klausura.
Literatura:

Pelinka, A.: Grundzüge der Politikwissenschaft, Wien 2004, UTB
IV. 3 Univerzita v Salcburku
IV. 3. 1 Úvod do politického systému Rakouska
Obsah kurzu:







parlamentarismus
politické strany
volby
korporatismus
federalismus
spolkový prezident
ženy v politickém systému
Literatura

H. Dachs et.al. (Hg): Handbuch des politischen Systems in Österreich, Wien
2006
IV. 3. 2 Sociologie práva
Podrobnější údaje na webu bohužel absentují, tudíž jediný poznatek spočívá v
závěru, že ani Rakušané se této tradiční disciplíně nevyhýbají.
IV. 2. 3 Úvod do nauky o společnosti
Účelem předmětu, který se vyznačuje poněkud nevšedním a snad i kostrbatým
názvem, je zprostředkovat budoucím právníkům relevantní vědomosti o charakteru moderních
společností.
Základní problémové okruhy:





Literatura


základy společnosti
politické pojmy
lidská práva
kriminologie
sociologie rodiny
Fischer, Michael: Einführung in die Gesellschaftslehre. Salzburg: Facultas
Verlag 2004 (Pflichtlektüre) - im Uni-Shop erhältlich.
Dimmel, Nikolaus/Hagen, Johann: Strukturen der Gesellschaft, Wien: WUV
2005 (Pflichtlektüre)
IV. 3. 4 Filosofie práva
Smyslem tohoto předmětu je uvést posluchače do problematiky právní
filosofie. Probírána jsou následující témata (dovoluji si upozornit, že nebývale podrobný
syllabus je umístěn v příloze):
1) Úvod do teorie právní vědy. Součástí je tázání se po její “vědeckosti”. Problematika
právnické metodologie.
2) Úvod do teorie práva. Antropologické základy práva, teorie norem a stěžejní ideje
západní tradice práva (např. vlastnictví), ale také zcela konkrétní otázky týkající
se obsahu a struktury rakouského a německého právního pořádku.
3) Úvod do právní etiky. Otázka vztahu práva a morálky.
Literatura




Kaufmann, Arthur, Hassemer, Winfried & Neumann, Ulfrid (Eds.) (2004). Einführung
in Rechtsphilosophie und Rechtstheorie der Gegenwart. 7. Aufl. C. F. Müller,
Heidelberg.
Kirste, Stephan (2010). Einführung in die Rechtsphilosophie. Wissenschaftliche
Buchgesellschaft, Darmstadt.
Seelmann, Kurt (2007). Rechtsphilosophie. 4. Aufl., Grundrisse des Rechts. Beck,
München.
Zippelius, Reinhold (2007). Rechtsphilosophie: Ein Studienbuch. 5. Aufl. Beck,
München.
IV. 4 Linz
Univerzita Johanna Keplera v Linzi se vyznačuje zejména nepříliš přehlednými
webovými stránkami. Usuzuje-li čtenář z tohoto konstatování, že se mi nepodařilo opatřit
podrobnější informace o zdejší výuce, je bohužel nutno dát mu za pravdu.
Dopídil jsem se alespoň toho, že studenti v Linzi mají možnost (a v některých
případech snad i povinnost) potýkat se kromě kurzu filosofie práva také s módní disciplínou,
která je zde pěstována pod názvem Frauenrecht – Legal Gender Studies.
VI. 5 Vídeň
http://online.univie.ac.at/vlvz?kapitel=301&semester=W2010
Na Univerzitě ve Vídni – která se zřejmě řadí mezi pokrokovější instituce, a to už jen
proto, že na jejím webu je zdůrazňováno využívání systému Moodle – patří k výběrovým
předmětům:
IV. 5. 1 Das Recht und seine Wirklichkeit - Rechtssoziologische Theorien im Überblick
Veřejně přístupné informace jsou poměrně kusé a týkají se především organizačních
záležitostí souvisejících s předmětem. Jedinou relevantní skutečností stran obsahu je tak údaj,
že pozornost bude věnována například dílu Maxe Webera a Eugena Ehrlicha.
Jako nejpřínosnější se mi tak jeví poznatek, že při výuce je využíváno elektronického
informačního systému, v němž jsou uloženy jak materiály určené k seznámení s probíranou
látkou, tak dokumenty organizačního charakteru.
Výuka má dvě složky – absenční a prezenční. V první fázi (absenční) připraví studenti
ve skupinách téma, které v prezenční části výuky představí a následně o něm probíhá debata.
IV. 5. 2 Seminar aus Rechtsphilosophie: Carl Schmitt und Hans Kelsen - Versuch einer
Verhältnisbestimmung
Na tomto předmětu je nejzajímavější jeho název, neboť syllabus lze bezpochyby
označit za nemírně strohý. Jistou míru atraktivity nepostrádá snad ani skutečnost, že je určen
zejména diplomantům – s podobnou specifikací se na Právnické fakultě UK nesetkáváme.
Rovněž využit informační systém, což se v případě vídeňské univerzity zdá být
samozřejmostí.
IV. 5. 3 Politische Philosophie und Philosophie des Rechts - Teil 2: Neuzeit
Je-li zapojení informačních technologií do výuky něčím, co vídeňské akademiky staví
do popředí, nelze je pohříchu ocenit za sdělnost syllabů. Například v tomto případě se
dozvíme pouze tolik, že si studenti připraví referát, se kterým vystoupí na hodině, a že kurz je
završen vykonáním písemné nebo ústní zkoušky.
IV. 5. 4 Gleichberechtigung zwischen Frauen und Männern - im Recht der Europäischen
Union
Opakovaně formulovaná výtka se uplatní i u tohoto předmětu. Z materiálů je patrné, že
aktivita se bude koncentrovat na analýzu právních dokumentů EU a judikatury ESD, které se
týkají problematiky rovného zacházení.
IV. 5. Politische Theorie und Staatslehre
Ani v tomto případě neuvádějí vídeňští se stručností sobě vlastní žádné podrobnosti o
náplni ani o způsobu výuky. Nezbývá nám tedy než spokojit se s informací, že předmět tohoto
názvu existuje či existoval.
V. Švýcarské zastavení
V další alpské zemi, jíž je věnována tato kapitola, se hovoří více jazyky. Jelikož
jedním z nich je i němčina, v níž je vedena výuka na některých univerzitách8, a tak v našem
pojednání nesmí chybět alespoň základní informace o švýcarském právnickém vzdělávání.
V. 1 Univerzita ve Fribourgu
http://www.unifr.ch/droit/en/
V. 1. 1 Rechtsphilosophie
Ve třetím ročníku bakalářského studia se setkáváme s předmětem Rechtsphilosophie,
který nabízí uvedení do nejdůležitějších témat právní filosofie. K nim kromě zkoumání
povahy práva a jeho odlišení od ostatních normativních systémů patří:





vztah práva a řeči
pravda a její konstrukceWahrheit und ihre Konstruktion
bytí a mětí
právo a spravedlnost
logika a vyvozování
V průběhu kurzu – výuka má mimochodem velmi moderní parametry, neboť se
deklaruje využití audiovizuálních materiálů a studijní materiály jsou zpřístupněny v systému
Moodle – mají jeho frekventanti povinnost vystoupit s referátem.
Obsah i způsob výuky by měl vést ke zlepšení kritického myšlení posluchačů;
rozvinuta by měla být rovněž jejich schopnost zaujmout vlastní stanovisko. V této souvislosti
si zdůraznění zaslouží fakt, že posluchači jsou v debatách vedeni k formulacím jak
argumetnů pro, tak proti určitému stanovisku, co má přispět právě ke zdokonalení jejich
argumentačních dovedností.
Neméně pozoruhodná je i forma zakončení předmětu – jedná se totiž o tzv. Open
Book-Examen, kdy studenti mají možnost mít při sobě během zkoušky knihy, poznámky,
slovníky… V zásadě tedy jakékoli materiály, které uznají za vhodné.
V. 2 Univerzita v Baselu
http://www.ius.unibas.ch/
V. 2. 1 Rechtsphilosophie
Rovněž v Baselu je pěstována filosofie práva. Zapsat si ji mohou posluchači od 3.
semestru studia. Tento předmět se zabývá dvěma okruhy otázek:
 co utváří zvláštní postavení práva ve srovnání s jinými podobnými kulturními
fenomény, jako je například morálka?
8
Pouze na okraj poznamenejme, že výuka výhradně ve francouzštině probíhá podle mých zjištění na
univerzitách v Lausanne a v Ženevě.
 existují racionální kritéria – nezakotvená v pozitivním právu – podle nichž lze
posoudit a případně určit charakter určitého pravidla jako právní. normy?
Výtečné je, že se studenti snaží aplikovat nabyté vědomosti na aktuální společenské
problémy – výslovně jsou uvedeny tyto:
 umělé oplodnění a lidská důstojnost
 transplantace orgánů
 mezinárodněprávní ochrana lidských práv
Literatura
 Kurt Seelmann, Rechtsphilosophie, 4. Aufl., München 2007
 Kurt Seelmann (Hrsg.), Texte zur Rechtsphilosophie I, Basel 2000
V. 2. 2 Rechtssoziologie
Předmětem zkoumání v tomto kurzu, otevřeného studentům od 3. ročníku, je
vzájemný vztah práva a společnosti (explicitně se hovoří o diferenci law in books vs. law in
action). O náplni této disciplíny se dočteme více v jeho syllabu: “Die Vorlesung führt in
einem ersten Teil in die Theorien einiger „Klassiker“ der Rechtssoziologie ein. Behandelt
werden Eugen Ehrlich („das lebende Recht“), Max Weber („Rationalisierung des Rechts“),
Emile Durkheim („Recht und gesellschaftliche Solidarität“), Niklas Luhmann (Recht als
soziales System) und Michel Foucault (Macht und Recht). In einem zweiten Teil werden nach
einer Einführung in die Methoden der empirischen Rechtsforschung ausgewählte thematische
Felder der Rechtssoziologie behandelt: Soziologie der juristischen Berufe, Justizkritik,
Soziologie des rechtlichen Verfahrens, Rechtssoziologie der Geschlechterverhältnisse,
Globalisierung und Recht, Recht und Populärkultur.”
A co má kurz přinést svým absolventům?: “ Die Teilnehmenden erwerben Kenntnisse
in Bezug auf die wichtigsten rechtssoziologischen Theorien und Methoden und erhalten die
Gelegenheit, das Recht aus einer Aussenperspektive zu reflektieren. Sie lernen zudem
Forschungsresultate kennen, die einen Einblick in die tatsächliche Wirkung von Recht geben,
und damit sowohl für das weitere Studium wie auch die Tätigkeit in der Praxis von Nutzen
sind.”
Na závěr ještě konstatujme, že se předpokládá pravidelná předchozí četba materiálů,
jež jsou – jak jinak – umístěny v elektronických systémech, a samozřejmě také aktivní účast
na hodinách.
Literatura
 Thomas Raiser, Grundlagen der Rechtssoziologie, 5. Aufl., Tübingen 2009
 Manfred Rehbinder, Rechtssoziologie, 7. Aufl., München 2009
 Klaus F. Röhl, Rechtssoziologie. Ein Lehrbuch, Köln/Berlin/Bonn München 1987
V. 2. 3 Gender Law
Kurz studenty seznamuje s některými teoretickými otázkami, jimiž se zaobírá právní
věda – např. s teorií rovnosti – přičemž soustředěnější pozornost je věnována problematice
genderu.
Výběr z témat:






Ústavněprávní záruky rovnosti pohlaví
Ochrana před diskriminací
Rovné postavení v pracovním životě
Rovné postavení v rodinném právu
Kvóty problematika
Mezinárodní právo
Studentům je k dispozici čítanka (Reader), již využijí při přípravě na přednášky.
Literatura
 Bigler-Eggenberger Margrith, Justitias Waage - wagemutige Justitia? Die
Rechtsprechung des Bundesgerichts zur Gleichstellung von Frau und Mann, Basel
2003
 Foljanty Lena/Lemke Ulrike (Hrsg.), Feministische Rechtswissenschaft: Ein
Studienbuch, Baden-Baden 2006
 Holzleithner Elisabeth, Recht Macht Geschlecht. Legal Gender Studies. Eine
Einführung, Wien 2002
V. 2. 4 Das Recht der demokratischen Partizipation (magisterské studium)
V případě tohoto předmětu (zařazen je do magisterské části studia), jehož primárním
cílem je prohloubení znalostí teorie a praxe demokratické participace, si dovoluji otisknout
obsáhlejší výňatek z jeho syllabu: “In der Vorlesung „Das Recht demokratischer
Partizipation“ werden Grundfragen der Demokratie sowie ihre aktuellen Herausforderungen
untersucht. Behandelt werden Grundlagen, Inhalt, Funktion, Wirkungsweise und
Durchsetzung der konkreten Rechte demokratischer Mitbestimmung der Stimmbürgerinnen
und Stimmbürger in Bund und Kantonen. Es geht beispielsweise um folgende Fragen: Nach
welchen Kriterien ist zu entscheiden, ob Volksinitiativen wie die „Minarettverbots-“ oder
„Ausschaffungsinitiative“ (un)gültig sind? Sind Wahlen und Abstimmungen käuflich? Wie
weit ist behördliche Propaganda vor Urnengängen zulässig? Ist die Stimmbürgerschaft durch
die Demokratie generell überfordert? Wo liegen die Stärken und Schwächen diktatorischer
oder autokratischer politischer Systeme? Wie verändern neue Medien die politische
Willensbildung (Stichworte neue Kommunikations-, Informations- und
Recherchemöglichkeiten; Angebote wie E-Voting, M-Voting, Smartvote, Blogs, Facebook)?
Welche Wirkung zeigt die Neuordnung des Beschwerdeverfahrens gegen Verletzungen
eidgenössischer politischer Rechte in der Praxis? Analysiert werden diese Fragen in einer
dem Dialog verpflichteten Unterrichtsform auf der Grundlage der Lektüre ausgewählter
rechts- und politikwissenschaftlicher Texte.”
Podobně jako u předchozího kurzu je i v tomto případě studentům poskytována
čítanka (Reader), sloužící jejich přípravě.
VI. Závěr
Dle zadání jsem se měl soustředit na tyto předměty: politologii, sociologii a
psychologii. S ohledem na žádoucí rozsah práce a mnohdy nezřetelné rozhraničení mezi
právní a politickou filosofií jsem se do rešerše rozhodl zapracovat rovněž výňatky z
právněfilosofických syllabů.9 Myslím, že jejich obsah svědčí o tom, že se nejednalo o
rozhodnutí špatné.
Nutno podotknout, že ačkoli se nastíněné zadání na první pohled jeví jako víceméně
neproblematické, v průběhu prací na zprávě se objevily jisté potíže, vyplývající ze
skutečnosti, že mnohdy je krajně nesnadné posoudit charakter určitého předmětu a zařadit jej
do vhodné kategorie. Názvy disciplín jsou totiž nezřídka klamavé a bez důkladného studia
syllabu bychom mezi relevantní společenskovědní disciplíny mohli zařadit předmět čistě
juristického charakteru.
Pokud bych měl pojmenovat vlastnost, jíž se zkoumané studijní plány ve vztahu k
vybraným společenskovědním předmětům vyznačují, nejspíše bych v prvé řadě zmínil, že v
případě všech německojazyčných zemí je akcentován odborný právnický charakter studia, což
se promítá jak do charakteru povinných, tak výběrových předmětů, mezi nimiž především
bychom nejspíš hledali disciplíny námi sledované. Jednoduše řečeno – politologických,
sociologických a psychologických předmětů je pomálu. Výjimkou je snad jen filosofie práva,
na problematičnost jejíhož zařazení jsem upozornil výše. Na ni lze natrefit snad na každé
právnické fakultě v Německu, Rakousku i Švýcarsku.
I přes nevelký rozsah sebraného materiálu se pokusím vyslovit určité závěry stran
jednotlivých disciplín. Výsledky rešerše pro jednotlivé obory lze v kostce shrnout takto:
1) Předměty politologického charakteru, které se vyučují v zásadě fakultativně, jsou
nejčastěji zastoupeny předměty typu úvod do politické vědy, případně seznámení se s
domácím politickým systémem.10
Spíše okrajovou pozornost si zaslouží skutečnost, že filosofie práva, kterou jsem pro
účely tohoto přehledu postavil po bok politických věd, bývá institucionálně přiřazena
k pedagogickým pracovištím věnujícím se trestnímu právu, což pozorného čtenáře
nevyvede z míry – na nezvyklé vnímání trestního práva v německojazyčných zemích
a provázanost této disciplíny s právní filosofií jsem již upozornil.
2) Velmi málo informací jsem byl schopen shromáždit o kurzech sociologického
charakteru. Výjimkou je Německo, kde byl výskyt těchto předmětů poměrně častý.
Jinak platí, že sociologie je na většině fakult zastoupena zpravidla kriminologií, jíž
jsem z důvodu jejího těsného sepětí s trestním právem nevěnoval větší pozornost.
3) Jak je zřejmé, o politologii a sociologii se mi nepodařilo opatřit příliš mnoho údajů. V
případě psychologie, již jsem se snažil neopomenout, je situace ještě horší. Světlou
výjimkou je právnická fakulta univerzity ve Vídni, která svým studentům nabízí kurz
„Psychologie der Konfliktlösung“ a také jedna z německých právnických fakult.
Z uvedeného lze dovodit, že německé, rakouské i švýcarské právnické vzdělávání
má sklon být vzděláváním skutečně výhradně odborně právnickým. Patrné je to zejména u
výběrových předmětů – na úkor případných společenskovědních disciplín je studentům
k dispozici široká nabídka profilujících právnických kurzů.
9
Právněfilosofické kurzy jsem zahrnul již do rešerše věnované výuce společenskovědních předmětů ve Velké
Británii a Irsku.
10
Jako pozoruhodné se v tomto kontextu jeví zařazení politologie mezi předměty povinného základu na PF UK.
V této své vlastnosti se úprava v uvedených zemích odlišuje např. od situace ve
Velké Británii, o níž jsem psal ve své první zprávě. Tam je totiž vyhrazen výraznější prostor
kurzům, které se věnují určitým sociálním či politickým fenoménům (např. terorismu či
feminismu) z pohledu příslušných společenskovědních disciplín. V této souvislosti stojí za
zaznamenání, že např. genderová problematika se objevuje už i na nám nepříliš vzdálených
vysokých školách (na univerzitě v rakouském Linci). Nabízí se úvaha, že v tomto a
podobných případech pochází inspirace právě ze země za kanálem La Manche.
Obecně lze říci, že skladba a náplň předmětů v německojazyčných zemích je nám
velmi blízká. Přesto se domnívám, že v existenci některých kurzů, v jejich obsahu nebo
způsobu výuky můžeme najít dostatek inspirativních momentů.
Jak patrno, dostáváme se k otázce, co lze označit za podnětné a eventuelně hodné
následování. Dříve než upozorním na některé sympatické dílčí prvky, které se vztahují
především ke způsobu zprostředkování vědomostí, dovolím si formulovat doporučení ohledně
zavedení několika předmětů. Postrádám totiž kurz, který by – ideálně nejspíš studentům
vyšších ročníků - podával nástin základních témat politické a právní filosofie. Vzhledem k
tomu, že kurz tohoto charakteru je vyučován snad na všech právnických fakultách ve
zmíněných německojazyčných zemích, s určitou dávkou nadsázky se zdá být jeho absence na
Právnické fakultě UK středoevropskou anomálií.11
Další inspiraci nacházím u našich jižních sousedů. Velmi se mi totiž zamlouvalo
tamní propojení výuky politické vědy a základů práva v prvním ročníku juristického studia
(předmět Právní etika a právní politika v Grazu), které může být inspirativní i pro české
poměry. 12 Důvodem k zamyšlení ostatně může být i existence předmětu „Mezinárodní
politika a mezinárodní organizace“ na univerzitě v Innsbrucku, a to zejména vzhledem k – po
mém soudu nedostatečnému – prostoru věnovanému výuce mezinárodního a evropského
práva na pražské právnické fakultě.13
Důkladné zvážení si jistě zaslouží i případné zavedení kurzu, který by posluchače
seznamoval s politickým systémem České republiky (s ohledem na časové omezení by se
patrně jednalo o některé jeho aspekty).14 Tento výběrový předmět by měl být nabízen
souběžně s výukou ústavního práva. Posloužit by měl zejména důkladnějšímu poznání a
pochopení fungování vybraných ústavněprávních institutů.
Neměli bychom opomenout ani kurzy – ve Velké Británii zjevně velmi oblíbené –
věnující se problematice feminismu, genderových studií apod. Tyto disciplíny se již objevují i
v nabídce německojazyčných univerzit. Je dobré si uvědomit, že tyto módní předměty mají
společný jednotící prvek, kterým je snaha reagovat na akademické úrovni na problémy trápící
společnost. Netroufám si říci, zda bychom na tuto mohutnou vlnu valící se akademickou
Evropou třeba právě případě uvedených gender studies měli naskočit i my, měli bychom však
o ní přinejmenším vědět.
11
Tyto řádky byly napsány krátce předtím, než se jejich autor seznámil se skutečností, že i na naší alma mater
bude takový předmět vyučován, a to počínaje letním semestrem v akademickém roce 2010/2011.
12
Cením si především akcentování vztahu mezi politikou a právem, které je vlastní angloamerickému myšlení,
pro Rakousko alespoň soudě dle mého skromného příznačná není (uvedený předmět je ve své zemi spíše
výjimkou než pravidlem).
13
Je zajímavé položit si otázku, proč Rakušané věnují tolik pozornosti právě mezinárodní politice. Myslím, že na
ni není třeba odpovídat, důvod je zřejmý. Tato skutečnost mě vede k úvaze, jaký sociální či politický jev –
příznačný pro Českou republiku, resp. Československo - by mohl být předmětem zájmu případného výběrového
předmětu? Napadá mě například budování demokratického státu, ale třeba také problematika související s
pojmem “demokracie schopné bránit se”.
14
Pokud možno nikoli v duchu známé Cabadovy a Vodičkovy učebnice.
Je nezbytné dodat, že výše vyslovená doporučení uvádím s vědomím, že nejde jen o
zavedení jednoho či několika předmětů, ale nutné je zvážit koncepci celého studia.15 Za jinak
stejných okolností by totiž existence nových – byť sebezajímavějších kurzů – nepřinesla
očekávaný výsledek, jímž by po mém soudu mělo být přizpůsobení podoby právnického
studia v České republice (některým) západoevropským trendům.
Jak jsem již naznačil, stranou mé pozornosti nezůstal ani způsob výuky mnou
zkoumaných předmětů. Nepřicházím asi s ničím překvapivým, když uvedu, že samozřejmým
se zdá být požadavek aktivní účasti, jíž předchází důkladná domácí příprava. Nezřídka se
setkáváme s povinností posluchačů předložit referát, který bývá rovněž prezentován a
diskutován na hodinách.
Studenti jsou tedy stavěni před povinnost vyjádřit se v určitém rozsahu a na patřičné
úrovni písemně. Tím bychom se nepochybně měli inspirovat, jednalo by se jednoznačně o
pozitivní krok. Domnívám se totiž, že průběžné psaní seminárních a jiných textů povede k
vyšší kvalitě prací diplomových16 a především tak absolventi získají jednu z klíčových
dovedností.
S požadavky na formu vyjadřování volně souvisí způsob ověřování znalostí. Ačkoli
v případě syllabů německojazyčných zemích nejsou údaje o formě atestace uváděny příliš
často, snad lze říci, že písemná forma zkoušky je méně častá než ve Velké Británii. Pokud se
však koná, může nás překvapit její délka. Podrobnější informace jsou obsaženy v kapitole
věnované popisu podoby právnického vzdělávání.
Pozoruhodná je otázka využití moderní techniky ve výuce. Například použití
audiovizuálních záznamů je v České republice velmi vzácné. To nelze říct o německy
mluvících zemích, kde alespoň podle syllabů je výskyt tohoto prostředku častější. Rád bych
nicméně podotknul, že je žádoucí vždy uvažovat o tom, zda využití moderních prostředků
znamená ve vztahu k účelu výuky reálný přínos.
Na závěr bych rád upozornil ještě na jednu skutečnost, jíž je snaha budovat u
studentů argumentační dovednosti. Tomu je přizpůsobeno vedení výuky. Ve švýcarském
Fribourgu se tak setkáváme s požadavkem, aby student usiloval v konkrétním případě o
formulaci argumentů pro i proti určitému stanovisku.
Na předchozích stránkách jsem se snažil upozornit čtenáře na ty nejdůležitější
skutečnosti a současně jej podnítit k úvahám o vybraných otázkách. Přitom jsem byl veden
snahou zvýraznit ty jevy, jimiž bychom se měli inspirovat (a převzetí příslušných vzorů
považuji za užitečné), byť jsem se snažil zachovat si jistý odstup a nepropadnout lákavé
adoraci všeho, co není domácího původu. Snad jsem se tomuto cíli alespoň přiblížil.
15
Současný studijní plán na pražské právnické fakultě je vystavěn na jiných myšlenkových základech. Posluchači
jsou nejprve prostřednictvím povinných společenskovědních předmětů seznámeni se základními informacemi o
společností, s jejím vývojem a současným charakterem, aby jim teprve posléze byly nabízeny kurzy
pojednávající o pozitivním právu. Základní myšlenka je jistě chvályhodná, klade se ovšem mj. otázka, zda
pomyslný řez mezi společenskovědními a právnickými obory ve výuce na Právnické fakultě UK není příliš ostrý.
16
Zdá se mi, že kvalita některých diplomových prací vypovídá o tom, že šlo o první rozsáhlejší počin jejich
autorů za celé vysokoškolské studium. To je na pováženou. Třeba doplnit, že se také často hořekuje nad tím, že
čeští absolventi nejsou schopni napsat smlouvu či jiný právní dokument.
VII. Přílohy
VII. 1 Německo - Einführung in die Rechtsphilosophie –Münster
Deutschsprachige Literatur zur Einführung in die Rechtsphilosophie
I. Systematische Darstellungen
 Baruzzi, Arno: Rechtsphilosophie der Gegenwart, Darmstadt 2006
 Braun, Johann; Einführung in die Rechtsphilosophie. Der Gedanke des Rechts,
Tübingen 2006
 Brieskorn, Norbert: Rechtsphilosophie, Stuttgart u.a. 1990
 Horster, Detlef: Rechtsphilosophie zur Einführung, Hamburg 2002
 Gröschner, Rolf / Dierksmeier, Claus / Henkel, Michael: Rechts‐ und
Staatsphilosophie. Ein dogmenphilosophischer Dialog, Berlin 2000
 Hoerster, Norbert: Was ist Recht? Grundfragen der Rechtsphilosophie, München 2006
 Hofmann, Hasso: Einführung in die Rechts‐ und Staatsphilosophie, Darmstadt 42008
 Horn, Norbert: Einführung in die Rechtswissenschaft und Rechtsphilosophie,
Heidelberg
2007
 Kaufmann, Arthur: Rechtsphilosophie, München 21997
 Kaufmann, Matthias: Rechtsphilosophie, Freiburg 1996
 Kirste, Stefan, Einführung in die Rechtsphilosophie, Darmstadt 2010
 Kunz, Karl‐Ludwig / Mona, Martino: Rechtsphilosophie, Rechtstheorie,
Rechtssoziologie, Bern u.a. 2006
 Naucke, Wolfgang / Harzer, Regina: Rechtsphilosophische Grundbegriffe, München
52005
 Petev, Valentin: Das Recht der offenen Gesellschaft. Grundlegung einer Philosophie
des
Rechts, Berlin 2001
 Seelmann, Kurt: Rechtsphilosophie, München 42007
 Smid, Stefan: Einführung in die Philosophie des Rechts, München 1991
 von der Pfordten, Dietmar: Rechtsethik, in: J. Nida‐Rümelin (Hg.), Angewandte Ethik,
Stuttgart 1996
 Zippelius, Reinhold: Das Wesen des Rechts. Eine Einführung in die
Rechtsphilosophie,
München 1997
II. Theoriegeschichtlich angelegte Darstellungen
 Adomeit, Klaus: Rechts‐ und Staatsphilosophie, Band I Antike, Band II: Rechtsdenker
der
Neuzeit, Heidelberg 2001 bzw. 2002
 Bloch, Ernst: Naturrecht und menschliche Würde, Frankfurt a. Main 1961
 Böckenförde, Ernst‐Wolfgang: Geschichte der Rechts‐ und Staatsphilosophie. Antike
und
Mittelalter, Tübingen 22006
 Fetscher, Iring / Münkler, Herfried (Hg.): Pipers Handbuch der politischen Ideen, 5
Bände,
München 1988 ff.
 Flasch, Kurt: Das philosophische Denken im Mittelalter. Von Augustin bis
Machiavelli,
Stuttgart 2000
 Ilting, Karl‐Heinz: Artikel „Naturrecht“, in : O. Brunner/ W. Conze/ R. Koselleck
(Hg.),
Geschichtliche Grundbegriffe, Band 4, 1978, 245‐313
 Kaufmann, Arthur / Hassemer, Winfried (Hg.): Einführung in die Rechtsphilosophie
und
Rechtstheorie der Gegenwart, Heidelberg 72004; darin: Arthur Kaufmann,
„Problemgeschichte der Rechtsphilosophie“, und Günter Ellscheid, „Das
Naturrechtsproblem – eine systematische Orientierung“
 Kersting, Wolfgang: Die politische Philosophie des Gesellschaftsvertrags, Darmstadt
1994
 Kleinheyer, Gerd / Schröder, Jan: Deutsche und europäische Juristen aus neun
Jahrhunderten, Stuttgart 1996
 Maier, Hans / Rausch, Heinz / Denzer, Horst (Hg.): Klassiker des politischen
Denkens, 2
Bände München 1968
 Ottmann, Henning: Geschichte des politischen Denkens, bisher 5 Bände, Stuttgart
2001 ff.
 Strauss, Leo: Naturrecht und Geschichte, Frankfurt a. Main 1977
 Strömholm, Stig: Kurze Geschichte der abendländischen Rechtsphilosophie,
Göttingen 1991
 Welzel, Hans: Naturrecht und materiale Gerechtigkeit, Göttingen 1962
 Wieacker, Franz: Privatrechtsgeschichte der Neuzeit, Göttingen 1967, S. 249‐367
 Wolf, Erik: Große Rechtsdenker der deutschen Geistesgeschichte, Tübingen 1951
III. Textsammlungen
 Hoerster, Norbert (Hg.): Recht und Moral. Texte zur Rechtsphilosophie, Stuttgart
1987
 Seelmann, Kurt: Texte zur Rechtsphilosophie, Band I: Von der Antike bis ins 19.
Jahrhundert,
Basel 2000
 von der Pfordten, Dietmar: Rechtsphilosophie (Texte), Freiburg 2002
IV. Rechtstheorie
 Buckel, Sonja / Christensen, Ralf / Fischer‐Lescano, Andreas: Neue Theorien des
Rechts, 2006
 Koller, Peter: Theorie des Rechts, Wien u.a. 1997/2001
 Röhl, Klaus F. und Hans‐Christian: Allgemeine Rechtslehre, Köln u.a. 2008
 Rüthers, Bernd: Rechtstheorie, München 2008
 Vesting, Thomas, Rechtstheorie, München 2007
VII. 2 Německo - syllabus předmětu Rechtsphilosophie - Heidelberg
Die Materialien werden zum einen Teil für Teilnehmer der Vorlesung in dem
elektronischen Semesterapparat (ESEM) der Universitätsbibliothek rechtzeitig vor
Semesterbeginn zur Verfügung gestellt; der andere Teil ist in dem Sammelband von Winfried
Brugger/Ulfrid Neumann/Stephan Kirste, Hrsg., Rechtsphilosophie im 21. Jahrhundert,
Suhrkamp-Verlag, Frankfurt a.M. 2008, € 16, enthalten, den die Teilnehmer an der Vorlesung
kaufen und lesen sollten. Die genauen Lektüre- und Seitenangaben finden sich unten bei den
einzelnen Kapiteln. Die Vorlesung beginnt in der 2. Semesterwoche am 21. Oktober um 18.15
mit einer Diskussion des Kant-Textes aus § 1, der von allen gelesen sein sollte.
I. Zur Einführung Übersicht zu Autoren mit Stichworten zu Stellung, Werk und Wirkung
§1
Anthropologische Grundlagen des Rechts
 Immanuel Kant, Metaphysik der Sitten: „Von dem Vermögen des menschlichen
Gemüts zu den Sittengesetzen“
 Ernst-Joachim Lampe, Grenzen des Rechtspositivismus
 Friedrich H. Tenbruck, Die kulturellen Grundlagen der Gesellschaft
 Winfried Brugger, Würde, Rechte und Rechtsphilosophie im anthropologischen Kreuz
der Entscheidung, in: Rechtsphilosophie im 21. Jahrhundert, S. 50-72.
II. Begriffliches
§2
Zum Einstieg: Grundprobleme und Grundkategorien
 Robert Alexy, Die Natur der Rechtsphilosophie, in: Rechtsphilosophie im 21.
Jahrhundert, S. 11-25.
§3
Definition, Begriff, Wesen des Rechts: Moderne Diskussion
 Stephan Kirste, Recht als Transformation, in: Rechtsphilosophie im 21. Jahrhundert,
S. 134-156.
 Peter Koller, Der Begriff des Rechts und seine Konzeptionen, in: Rechtsphilosophie
im 21. Jahrhundert, S. 157-180, insbesondere S. 175-180.
 Dietmar von der Pfordten, Was ist Recht? Eine philosophische Perspektive, in:
Rechtsphilosophie im 21. Jahrhundert, S. 261-185, insbesondere S. 279-285.
§4
Definition, Begriff, Wesen des Rechts: Einige Klassiker





Immanuel Kant, Metaphysik der Sitten
Rudolf von Ihering, Der Zweck im Recht
Ernst Rudolf Bierling, Der Begriff des Rechts
Nonet/Selznick, Law and Society in Transition
H. L. A. Hart, Der Begriff des Rechts
III. Kriterien guten, gerechten, legitimen Rechts: Einige Antworten repräsentativer Schulen
der Rechtsphilosophie
§5
Integrationstheorien
 Winfried Brugger, Zum Verhältnis von Menschenbild und Menschenrechten
 Winfried Brugger, Gemeinwohl als Integrationskonzept von Rechtssicherheit,
Legitimität und Zweckmäßigkeit
§6
Die rechtspositivistische Sicht des Rechts





Helmut Coing, Grundzüge der Rechtsphilosophie
Ernst Beling, Vom Positivismus zum Naturrecht und zurück
Philip Selznick, The Moral Commwealth
Ronald Dworkin, Bürgerrechte ernstgenommen
Der Problemfall: Ungerechtes Recht: Der Mauerschützenfall, BVerfGE 95, 96 f., 130135
 Gustav Radbruch, Gesetzliches Unrecht und übergesetzliches Recht
 Ulfrid Neumann, Naturrecht und Positivismus im Denken Gustav Radbruchs
 Horst Dreier, Naturrecht und Rechtspositivismus
§7
Natur- und vernunftrechtliche Auffassungen des Rechts
Zwei Überblicke :
 Horst Dreier, Naturrecht und Rechtspositivismus
 Norbert Brieskorn, Wofür benötigen wir überhaupt ein Naturrecht?
Zwei moderne Auffassungen:
 Ernst-Joachim Lampe, Grenzen des Rechtspositivismus
 H.L.A. Hart, Der Begriff des Rechts
§8
Die Gesellschaftsvertragstheorie
 Immanuel Kant, Gemeinspruch
 John Rawls, Eine Theorie der Gerechtigkeit
 Winfried Brugger, Uniforme und pluralistische Gerechtigkeitstheorien
§9
Die historische und entwicklungsgeschichtliche Sicht des Rechts




§ 10
Nonet/Selznick, Law and Society in Transition
Georg Jellinek, Die Entstehung der modernen Staatsidee
Georg Jellineks Statuslehre: Pieroth/Schlink, Grundrechte, § 4 I
Winfried Brugger, Aktualisiertes Schaubild zu Georg Jellineks Statuslehre
Argumentation, Konsens und Diskurs
 Robert Alexy, Idee und Struktur eines vernünftigen Rechtssystems
 Daniel Couzinet, Die Prinzipientheorie der Grundrechte
 Ulfrid Neumann, Theorie der juristischen Argumentation, in: Rechtsphilosophie im
21. Jahrhundert, S. 233-260.
§ 11
Gemeinschaft: Recht und Kommunitarismus
 Brugger, Kommunitarismus als Verfassungstheorie des Grundgesetzes
IV. Einige Anwendungsbeispiele
§ 12 Menschenrechte
 Winfried Brugger, Menschenrechte im modernen Staat
 Klaus Günther, Liberale und diskurstheoretische Deutungen der Menschenrechte, in:
Rechtsphilosophie im 21. Jahrhundert, S. 338-359.
§ 13
Völkerrecht und Weltgesellschaft
 Jürgen Habermas, Konstitutionalisierung des Völkerrechts und die
Legitimationsprobleme einer verfaßten Weltgesellschaft, in: Rechtsphilosophie im 21.
Jahrhundert, S. 360-379.
 Otfried Höffe, Vision Weltrepublik. Eine philosophische Antwort auf die
Globalisierung, in: Rechtsphilosophie im 21. Jahrhundert, S. 380-397.
§ 14
Rettungsfolter?
 Winfried Brugger, Einschränkung des absoluten Folterverbots bei Rettungsfolter?
 Heiner Bielefeldt, Zur Unvereinbarkeit von Folter und Rechtsstaatlichkeit.
Beide in: http://www.bpb.de/publikationen/0OECWP,0,0,Folter_und_Rechtsstaat.html
§ 15
Strafrecht und Strafzwecke
 Georg Jellinek, Die sozialethische Bedeutung von Recht, Unrecht und Strafe, Kap. 4:
Die Strafe.
VII. 3 Německo – syllabus předmětu Einführung in die Rechtsphilosophie –
Tübingen
Program přednášek:
I. Begriffsklärung:
(1) Was ist Recht?
(2) Wie verhalten sich Recht und Gerechtigkeit, wie kontinentales und angloamerikanisches
Recht zueinander?
II. Zur Anthropologie des Rechts: Warum brauchen Menschen eine Rechtsordnung?
(3) Modell Kooperation: Aristoteles;
(4) Modell Konflikt: Th. Hobbes;
(5) Gesellschaftliche Grundgüter (J. Rawls) oder transzendentale Interessen (O. H.)?
III. Politische Gerechtigkeit. Zur Moral von Recht und Staat
(6) Utilitarismus oder politische Gerechtigkeit?
IV. Aktuelle Fragen
(7) Recht im Zeitalter der Globalisierung.
(8) Gibt es ein interkulturelles Strafrecht?
Program cvičení:
29.10.: Einführung
12.11.: Aristoteles, Politik I 2
3.12.: Hobbes, Leviathan I 13
17.12.: Kant, Zum Ewigen Frieden, 2. Abschnitt
21.01.: John Rawls: Eine Theorie der Gerechtigkeit, Kap. 1 und §15.
3.2.: Mill: Utilitarismus, Kap. 2.
11.02.: Otfried Höffe, Demokratie im Zeitalter der Globalisierung, Kapitel 1.1 und 1.2
Základní literatura (její znalost je vyžadována na přednáškách a cvičeních):




Aristoteles, Politik, Übers. v. O. Gigon, dtv: München, 1973 (oder neuere Auflage).
Aristoteles, Politik, Übers. v. F. Susemihl, Rowohlt: Reinbek 1994.
Th. Hobbes, Leviathan, Übers. v. W. Euchner, stw: Frankfurt/München 2004.
O. H., Gerechtigkeit. Eine philosophische Einführung, Beck: München 2007.
– , Demokratie im Zeitalter der Globalisierung, Beck: München 2002.
– , Politische Gerechtigkeit. Grundlegung einer kritischen Philosophie von Recht
und Staat, Suhrkamp: Frankfurt/M. 2002.
– (Hrsg.), Lexikon der Ethik, Beck: München 2002 (z.B. die Artikel Recht,
Gerechtigkeit, Staat, Utilitarismus, Grundrechte/Menschenrechte,
Gesellschaftsvertrag, Strafrecht, Weltrepublik).
 Kant, Zum Ewigen Frieden, (Philosoph. Bibl. Meiner oder Suhrkamp), 2. Abschn.
 J. S. Mill, Utilitarismus, 2. Kap.
 J. Rawls, Eine Theorie der Gerechtigkeit, Frankfurt/Main, 2003, Kap. 1 und §15.
Náplň kurzu:
Die Vorlesung ist eine Einführung in die Rechtsphilosophie vom Standpunkt ihres
geschichtlichen Ablaufs aus betrachtet. Dieses Ziel wird durch die Darstellung von
wesentlichen Gedanken einer Auswahl historisch maßgebender rechtsphilosophischer Denker
verwirklicht, von denen viele auch einen wichtigen Platz in der Geschichte der Philosophie
einnehmen. Wir fangen bei den griechischen vorsokratischen Philosophen an, gehen über
Sokrates, Platon und Aristoteles, Cicero und Ulpianus, Augustinus, Thomas von Aquin,
Francisco de Vitoria und Francisco Suárez, Grotius, Hobbes, Pufendorf, Locke, Thomasius
und Wolff bis zu Rousseau, Kant, Hegel, Stammler, Radbruch, Kelsen und Rawls.
Als propädeutische Vorlesung besteht ihre Methode in der historisch geordneten
Darstellung der einschlägigen rechtsphilosophischen Quellentexte und ihr Zweck ist es, den
Zuhörern einen allgemeinen Überblick über die geschichtlichen Probleme der
Rechtsphilosophie zu vermitteln und dabei einige Anhaltspunkte für eine philosophisch
orientierte Reflexion über das Recht zu geben, die während des gesamten juristischen
Studiums weiter entwickelt werden können.
Literatura:
 Christoph Helferich,Geschichte der Philosophie - von den Anfängen bis zur
Gegenwart und Östliches Denken, 7. Auflage, DTV, München, 2009;
 Otfried Höffe, Kleine Geschichte der Philosophie, 2., durchges. Aufl., Beck, 2008;
 Gerd Kleinheyer ; Jan Schröder (Hrsg.), Deutsche und europäische Juristen aus neun
Jahrhunderten: eine biographische Einführung in die Geschichte der
Rechtswissenschaft, 5., neubearb. und erw. Aufl.,Heidelberg: Müller 2008;
 Richard Heinzmann, Philosophie des Mittelalters, 3. Aufl., Kohlhammer, 2008;
 Otfried Höffe, Gerechtigkeit : eine philosophische Einführung, 3., durchges. Aufl.,
München: Beck, 2007;
 Reinhold Zippelius, Rechtsphilosophie: ein Studienbuch, 5., neubearb.
Aufl.,München: Beck 2007; Kurt Seelmann, Rechtsphilosophie, 4., überarb. Aufl.,
München: Beck 2007;
 Friedo Ricken, Philosophie der Antike, 4., überarb. u. erw. Aufl., Kohlhammer, 2007.
 Kristian Kühl (Hrsg.), Juristen-Rechtsphilosophie, Schriften zur Rechts- und
Staatsphilosophie, Bd. 8, Hamburg 2007;
 Ernst-Wolfgang Böckenförde, Geschichte der Rechts- und Staatsphilosophie : Antike
und Mittelalter, 2., überarb. und erw. Aufl., Tübingen: Mohr Siebeck 2006;
 Arthur Kaufmann, Winfried Hassemer u. Ulfrid Neumann, (Hrsg.), Einführung in
Rechtsphilosophie und Rechtstheorie der Gegenwart, 7., neubearb. u. erw. Aufl.,UTB;
Müller (C.F.Jur.), Heidelberg, 2004;
 Stig Strömholm, Kurze Geschichte der abendländischen Rechtsphilosophie, Göttingen
: Vandenhoeck und Ruprecht, 1991;
 Norbert Brieskorn, Rechtsphilosophie, Stuttgart ; Berlin; Köln : Kohlhammer, 1990.
VII. 4 Rakousko - vzorový studijní plán – Graz
I. Abschnitt
Fach
Stunden / C
1. Semester
Einführung in das Recht
2V (2,5C)
2V(2,5C)
2. Sem.
Ausgewählte Kapitel des Privatrechts, des
öffentl. Rechts und des Strafrechts
9V
(16,5C)
9V
(16,5C)
Einführung in die internationalen
Dimensionen des Rechts
2V od. 2 K
(4C)
2V od. 2K
(4C)
Rechtsethik und Rechtspolitik
2V od. 2K
(4C)
2V od. 2K
(4C)
Einführung in die Rechtsinformatik
2K (5C)
2K (5C)*
Römisches Recht
2V+2K
(3+5C)
2V
(3C)
2K
(5C)
Österreichische und Europäische
Rechtsentwicklung
4V+2K
(6+5C)
2V
(3C)
2V+2K
(3+5C)
Freies Wahlfach (9 Stunden)
9C
5C
4C
Gesamt
27 (60C)
15 (30C)
12 (30C)
15V
2V+6K
+2x 2V od. 2K
* Wahlweise bereits im 1. Semester im Austausch mit 5C freies Wahlfach.
II. Abschnitt
Fach
Stunden
3. Sem.
4. Sem.
Bürgerliches Recht
10V+4K
(15+10C)
5V+2K
(7,5+5C)
5V+2K F
(7,5+5C)
Verwaltungsrecht
6V+2K
(9+5C)
Verfassungsrecht
4V+2K
(6+5C)
Strafrecht
4V+2K
(6+5C)
4V+2K F
(6+5C)
Arbeitsrecht
5V (7,5C)
5V* F
(7,5C)
Handelsrecht
5V (7,5C)
Zivilgerichtliches
Verfahren
5V (7,5C)
Finanzrecht
4V (6C)
Völkerrecht
4V (6C)
Europarecht
4V (6C)
4V* F
(6C)
Methodenlehre
2V od. 2K
(4,5C)
2V od. 2K
(4,5C)
Wahlpflichtkurse
4K (10C)
Freies Wahlfach (4
Stunden)
4C
Gesamt
67 (120C)
Fachprüfungen
5. Sem.
6. Sem.
6V+2K F
(9+5C)
4V+2K F
(6+5C)
5V* F
(7,5C)
5V* F
(7,5C)
4V* F
(6C)
4V* F
(6C)
2x 2 Stunden Wahlpflichtkurs(WPK) (5C)**
3C
1C
18 (31C)
16 (29C)
17 (34C)
12 (26C)
14V+4K
14V+2K
15V+2K
od.
13V+4K
10V+2K
+2 WPK
(5C)
+2 WPK
(5C)
3F
2F
2F
3F
III. Abschnitt
Die Studierenden absolvieren 10 Pflichtstunden aus der gewählten Fächergruppe und 8
Stunden aus den Wahlfächern des 3. Abschnitts. Für die Lehrveranstaltungen, die vorwiegend
im 7. Sem. abgelegt werden sollen, und die Defensio der Diplomarbeit sind insgesamt 35
ECTS-Punkte vorgesehen, für die Diplomarbeit im 8. Sem. 25 ECTS-Punkte, sodaß die
Arbeitsbelastung im Studienjahr insgesamt 60 ECTS-Punkte nicht übersteigt.
* Je nach Angebot / Empfehlung des Faches sind 2x2 Stunden in Form eines
Wahlpflichtkurses aus den
gekennzeichneten Fächern zu absolvieren.
** Im gesamten 2. Abschnitt sind insgesamt 4 Stunden (2x 2 Stunden) Wahlpflichtkurs zu
erbringen.
F: Die Fachprüfung ist nach Beendigung der Vorlesung zu absolvieren. Es wird empfohlen,
die Prüfung entweder am Ende des Semesters, in welchem die Vorlesung besucht wurde
beziehungsweise zu Beginn des nachfolgenden Semesters abzulegen.
VII. 5 Rakousko - syllabus předmětu Rechtsphilosophie - Salzburg
A. Einführung
1. die Philosophie und das Rechtsdenken
1.1 die Anwendung von Gesetzen auf Einzelfälle
1.2 die Bedeutung der Subsumtion für die Herausarbeitung der rechtlich relevanten
Elemente eines Sachverhaltes
1.3 die Bedeutung von Gesetzeskenntnissen und Subsumtionsfähigkeiten für die
Abgrenzung zum juristischen Laien
1.4 das Bild des Rechts des juristischen Laien
1.5 die Kumulierung der Gesetzeskenntnisse und Subsumtionsfähigkeiten einer
Juristengemeinschaft in einer Rechtstradition bzw in einem rechtsdogmatischen
System
1.6 Philosophie und Wissenschaft
1.7 Philosophie als sokratische Infragestellung einer Routine
1.8 die Infragestellung der Routine des Rechtsdenkens durch die Rechtsphilosophie
2. das Problem der Geltungsbegründung
2.1 der Jurist und der theoretische Anarchist
2.2 ‚Was ist der Unterschied zwischen einem Steuerbescheid und der
Schutzgeldforderung einer mafiosen Vereinigung?’
2.3 mögliche Antworten auf die Herausforderung des theoretischen Anarchisten
3. das Rechtsanwendungsproblem
3.1 das Rechtsanwendungsproblem: vorgegebene Regelinhalte, passive
Regelanwendung (formalistische Positionen) oder aktive Regelanwendung, die die
Regelinhalte erst schafft (realistische Positionen)
3.2 Gesetzespositivismus und Freirechtsschule
3.3 das Ermessen und der Spielraum der Rechtsanwendung
3.4 die Rolle der Grenzorgane
3.5 das Recht des Rechtssetzers und das Richterrecht, die kontinentaleuropäische und
die angloamerikanische Rechtstradition
4. das Problem des Verhältnisses von Recht und Moral
4.1 Moral und Ethik
4.2 Recht und Moral
4.3 das Problem der Normenkonflikte
4.4 Konflikte zwischen Rechts- und Moralnormen
4.5 drei mögliche Modelle des Verhältnisses von Recht und Moral: die Subordination
des Rechts unter die Moral, die Trennung des Rechts von der Moral, die Verflechtung
von Recht und Moral
4.6 Naturrechtslehren und Rechtspositivismus
4.7 die Überlappung von Recht und Moral: weitgehende Überlappung, geringe
Konflikte zB Abtreibung, minimale Überlappung, eminente Konflikte zB
Nationalsozialismus
4.8 die Abhängigkeit des Rechts von der Moral
4.9 die Abhängigkeit der Moral vom Recht
4.10 die Reaktion moderner Gesellschaften auf das Problem des moralischen
Pluralismus
4.10.1 Fundamentalismus
4.10.2 Multikulturalismus
4.10.3 Politischer Liberalismus
4.11 das Problem des moralischen Pluralismus im Zusammenhang mit den
Menschenrechten
4.11.1 Universalismus der Menschenrechte
4.11.2 die Menschenrechte als lokales westliches Gedankengut: Die Standpunkte des
Lokalismus, Relativismus sowie des Hegemonialismus in diesem Zusammenhang
4.11.3 die Menschenrechte als Errungenschaft im Rahmen eines menschlichen
weltweit gedachten Zivilisationsprozesses
4.12 die Unabgeschlossenheit des Diskurses zwischen Naturrechtslehren und
Rechtspositivismus, dargestellt an modernen Beispielen wie:
4.12.1 die Renaissance des Naturrechtsdenkens in der Bundesrepublik Deutschland
nach dem 2. Weltkrieg
4.12.2 die Rolle der Menschenrechte als quasi Naturrecht im Völkerrecht
4.12.3 das Phänomen der Verdoppelung des Rechts in Regel- und Prinzipienebene,
dargestellt am Beispiel der zeitgenössischen Judikatur einiger Verfassungsgerichte
5. das Verhältnis von Recht und Macht
5.1 Macht als symbolisch generalisiertes Kommunikationsmedium
5.1.1 andere symbolisch generalisierte Kommunikationsmedien wie zB Geld; das
Verhältnis von Geld und Ware; die Einsicht, dass Geld geglaubt werden müsse
5.1.2 Macht und Gewalt: Die Möglichkeit des Einsetzens von Gewalt bzw Zwanges
als Basis von Macht; der tatsächliche Einsatz von Gewalt als Zeichen von
schwindender Macht; die Macht liegt in den Köpfen dh auch sie muss geglaubt
werden.
5.2 drei mögliche Modelle des Verhältnisses von Recht und Macht
5.2.1 wer die Macht hat, hat das Recht
5.2.2. Recht als ein von der Macht unabhängiges Phänomen
5.2.3 Recht und Macht als zwei Phänomene, die sich einerseits gegenseitig stützen,
andererseits auch kontrollieren oder unterminieren können.
B. Vertiefung
1. die Rechtstheorie von Dworkin
1.1 das Recht als Summe von Rechtsregeln
1.2 Regeln und Prinzipien; die Kritik Dworkins am Regelmodell der formalistischen
Ansätze
1.3 Prinzipien und das System des Rechts
1.4 Prinzipien und die Frage der richtigen Antwort bzw die Leugnung des Ermessens
1.5 die richtige Theorie des Rechts
1.6 Dworkins Theorie als Mittelweg zwischen formalistischen und realistischen
Ansätzen
2. Rechtsskepsis und Critical Legal Studies
2.1 skeptische Ansätze: die Leugnung der Möglichkeit von Rechtserkenntnis; die
richtige Rechtserkenntnis ist jene, die sich durchsetzt
2.2 Critical Legal Studies als Beispiel eines skeptischen Ansatzes
2.3 Critical Legal Studies und die Kritik an Dworkin: die Ambivalenzthese und die
Verwerfung einer richtigen Theorie des Rechts
2.4 keine objektive Richtigkeit auf der Ebene der Theorien des Rechts dh der
Jurisprudenz sondern nur auf der Ebene der Theorien der Rechtsgeschichte
2.5 bei der juristischen Argumentation geht es nicht um die Richtigkeit sondern um
Macht oder Einfluß; die Machtverhältnisse juristischer Theorien und Argumente kann
die Rechtsgeschichte nachzeichnen
2.6 der Ansatz von Duncan Kennedy als Beispiel
3. die Gerechtigkeitstheorie von Rawls
3.1 theistische, anthropologische und rationalistische Naturrechtslehren
3.2 Theorien des Gesellschaftsvertrages (zB Hobbes, Locke, Rousseau, Kant)
3.3 die Prämissen der Theorien des Gesellschaftsvertrages
3.4 die moderne Theorie des Natur- oder Urzustandes und die neuere Spiel- und
Entscheidungstheorie
3.5 die Gerechtigkeitstheorie von Rawls als Beispiel
3.6 seine Theorie des Urzustandes
3.7 seine drei Gerechtigkeitsprinzipien als Grundsatzentscheidungen einer modernen
Gesellschaft
3.8 die Erzeugung einer Rechtsordnung auf der Basis dieser Grundsatzentscheidungen
4. die Theorie des Montesquieus vom Geist der Gesetze
4.1 drei traditionelle Missverständnisse: Montesquieu als Vater der
Gewaltentrennungslehre, als Befürworter des Imports des englischen
Regierungsmodelles nach Frankreich, sowie als Vordenker der geschriebenen
Verfassung und der französischen Revolution.
4.2 das Zusammendenken von rechtlicher und sozialer bzw politischer Ebene bei
Montesquieu; ab dem 19. Jahrhundert die Aufteilung dieser Gesamtschau in
Jurisprudenz einerseits und Soziologie andererseits
4.3 das Ziel einer moderaten Regierungsform als Ausgangspunkt der Analysen
4.3.1 die Gewaltenverbindungslehre auf rechtlicher Ebene als ein Element zur
Erreichung dieses Zieles
4.3.2 le corps intermédiaire (die Eliten, die Zivilgesellschaft) als soziale
Voraussetzung zur Erreichung dieses Zieles: die Darstellung der drei Modelle:
Monarchie, Demokratie und Despotie
VII. 6 Švýcarsko - Literatura ke kurzu Gender - Basel
 Arioli Kathrin/Cottier Michelle/Farahmand Patricia/Küng Zita (Hrsg.), Wandel der
Geschlechterverhältnisse durch Recht?, Zürich 2008
 Baer Susanne, Inklusion und Exklusion, Perspektiven der Geschlechterforschung in
der Rechtswissenschaft, in: Verein Pro Feministisches Rechtsinstitut (Hrsg.), Recht
Richtung Frauen. Beiträge zur feministischen Rechtswissenschaft, St. Gallen 2001, 33
ff.
 Baer Susanne, Rechtswissenschaft, in: Christina von Braun/Inge Stephan (Hrsg.),
Gender Studien – Eine Einführung, 2. Aufl., Stuttgart 2006, 149 ff.
 Bartlett Katharine T./Kennedy Rosanne, Feminist Legal Theory. Readings in Law and
Gender, Boulder/San Francisco, Oxford 1991
 Becker Ruth/Kortendiek Beate (Hrsg.), Handbuch Frauen- und
Geschlechterforschung. Theorie, Methoden, Empirie, Wiesbaden 2004
 Bigler-Eggenberger Margrith, Justitias Waage - wagemutige Justitia? Die
Rechtsprechung des Bundesgerichts zur Gleichstellung von Mann und Frau, Basel
2003
 Binkert Monika/Wyss Kurt, Die Gleichstellung von Frau und Mann im
Ehescheidungsrecht: Eine empirische Untersuchung an sechs erstinstanzlichen
Gerichten, Basel 1997
 Blattmann Lynn/Meier Irène (Hrsg.), Männerbund und Bundesstaat. Über die
politische Kultur der Schweiz, Zürich 1998.
 Büchler Andrea (Hrsg.), FamKomm Eingetragene Partnerschaft, Bern 2007
 Büchler Andrea, Gewalt in Ehe und Partnerschaft. Polizei-, straf-und zivilrechtliche
Interventionen am Beispiel des Kantons Basel-Stadt, Basel/Genf/München 1998
 Büchler Andrea/Cantieni Linus/Simoni Heidi, Die Regelung der elterlichen Sorge
nach Scheidung de lege ferenda – ein Vorschlag, FamPra.ch 2007, 207 ff.
 Büchler Andrea/Cottier Michelle, Intersexualität, Transsexualität und das Recht.
Geschlechtsfreiheit und körperliche Integrität als Eckpfeiler einer neuen Konzeption,
Freiburger FrauenStudien 17/2005, 115 ff.
 Chamallas Martha, Introduction to Feminist Legal Theory, 2. Aufl., New York 2003
 Collier Richard, Reflections on the Relationship between Law and Masculinities:
Rethinking the „Man Question“ in Legal Studies, (2003) Current Legal Problems Vol
56, S. 345-402
 Collier Richard/Sheldon Sally (Hrsg.), Father‘s Rights Activism and Law Reform in
Comparative Perspective, Oxford/Portland 2006.
 Cornell Drucilla, (Hrsg.), Feminism & Pornography, Oxford 2000
 Dane Eva/Schmidt Renate (Hrsg.), Frauen & Männer und Pornographie, Frankfurt
a.M. 1990.
 Delfosse Marianne, Emilie Kempin-Spyri (1853-1901). Das Wirken der ersten
Schweizer Juristin unter besonderer Berücksichtigung ihres Einsatzes für die Rechte
der Frau im schweizerischen und deutschen Privatrecht, Zürich 1994
 Demokratische JuristInnen Basel (Hrsg.), Was heisst hier Vergewaltigung?:
Sexualstrafrecht aus feministischer Sicht, 2. Aufl., Basel 1988
 Emmenegger Susan, Feministische Kritik des Vertragsrechts. Eine Untersuchung zum
schweizerischen
 Schuldvertrags- und Eherecht, Freiburg i.Ue. 1999
 Emmenegger Susan, Was ist feministische Rechtswissenschaft?, plädoyer 4/2001, 27
ff.
 Epiney Astrid/Von Danckelmann Ira (Hrsg.), Gleichstellung von Frauen und Männern
in der Schweiz und der EU/L’Egalité entre femmes et hommes en Suisse et dans l’UE,
Zürich/Basel/Genf 2004.
 Flossmann Ursula (Hrsg.), Feministische Jurisprudenz. Blicke und Skizzen, Linz
1995.
 Flossmann Ursula (Hrsg.), Recht, Geschlecht und Gerechtigkeit, Linz 1997.
 Flügge Sibylla, 25 Jahre feministische Rechtspolitik – eine Erfolgsgeschichte?,
STREIT 2/2003, 51 ff.
 Foljanty Lena/Lemke Ulrike (Hrsg.), Feministische Rechtswissenschaft: Ein
Studienbuch, Baden-Baden 2006.
 Forstmoser Peter, Einführung in das Recht, Bern 2003, update unter
http://www.sjl.recht.ch/
 Galster Ingrid, Französischer Feminismus: Zum Verhältnis von Egalität und Differenz,
in: Becker Ruth/Kortendiek Beate (Hrsg.), Handbuch Frauen- und
Geschlechterforschung. Theorie, Methoden, Empirie, Wiesbaden 2004, 42 ff.
 Gerhard Ute (Hrsg.), Frauen in der Geschichte des Rechts: von der Frühen Neuzeit bis
zur Gegenwart, München 1997
 Gerhard Ute u.a. (Hrsg.), Differenz und Gleichheit, Frankfurt a.M. 1990
 Gerhard Ute, Gleichheit ohne Angleichung: Frauen im Recht, München 1990
 Gerhard Ute/Limbach Jutta (Hrsg.), Rechtsalltag von Frauen, Frankfurt a.M. 1988
 Gerodetti Natalia, Modernising Sexualities. Towards a Socio-Historical Understanding
of Sexualities in the Swiss Nation, Bern 2005
 Gilligan Carol, Die andere Stimme. Lebenskonflikte und Moral der Frau,
München/Zürich 1994
 Greif Elisabeth/Schobesberger Eva, Einführung in die feministische
Rechtswissenschaft, Linz 2003.
 Helduser Urte u.a. (Hrsg.), under construction? Konstruktivistische Perspektiven in
feministischer Theorie und Forschungspraxis, Frankfurt a.M. 2004.
 Holzleithner Elisabeth, Pornographie. Ritualisierungen des Sexuellen im Spiegel
feministischer Theorien, in: Birgit Sauer/Eva-Maria Knoll (Hg.), Ritualisierungen von
Geschlecht, Wien 2006
 Holzleithner Elisabeth, Recht Macht Geschlecht, Legal Gender Studies. Eine
Einführung, Wien 2002
 Honegger Claudia, Die Ordnung der Geschlechter. Die Wissenschaften vom
Menschen und das Weib, Frankfurt a.M./New York 1991.
 Jaun Manuel, Diskriminierungsschutz durch Privatrecht – Die Schweiz im Schatten
der europäischen Rechtsentwicklung, ZBJV 2007, 457ff.
 Joris Elisabeth/Witzig Heidi (Hrsg.), Frauengeschichte(n). Dokumente aus zwei
Jahrhunderten zur Situation der Frauen in der Schweiz, 4. erg. Aufl., Zürich 2001
 Kägi-Diener Regula, Gender Studies – Vom Geheimcode zum Schlüsselwort? Was
bringt die Gender-Perspektive dem Recht?, AJP 2001, 371 ff.
 Kägi-Diener Regula, Herausforderung Gender: Geschlechtergerechtes Recht im
föderalistischen Staat, St. Gallen 2004
 Kägi-Diener Regula, Impulse des CEDAW-Übereinkommens für die Gleichstellung
im Erwerbslebeninsbesondere in der Quotenfrage, AJP 2006, 1451 ff.
 Kägi-Diener Regula, Olympe de Gouges – Anfang für die moderne
Rechtswissenschaft, STREIT 1/2004, 3 ff.
 Kaufmann Claudia/Steiger-Sackmann Sabine (Hrsg.), Kommentar zum
Gleichstellungsgesetz, 2. Aufl., Basel 2009.
 Klett Kathrin/Yersin Danielle (Hrsg.), Die Gleichstellung von Frau und Mann als
rechtspolitischer Auftrag, Festschrift für Margrith Bigler-Eggenberger, Basel 1993.
 Koreuber Mechthild/Mager Ute (Hrsg.), Recht und Geschlecht - Zwischen
Gleichberechtigung, Gleichstellung und Differenz, Baden Baden 2004.
 Kreuzer Christine (Hrsg.), Frauen im Recht – Entwicklung und Perspektiven, BadenBaden 2001.
 Lacey Nicola, Unspeakable Subjects. Feminist Essays in Legal and Social Theory,
Oxford 1998
 MacKinnon Catharine A., Auf dem Weg zu einer feministischen Jurisprudenz,
STREIT 1-2/1993, 4-13.
 MacKinnon Catharine, Toward a Feminist Theory of the State, Cambridge
MA/London 1989
 *Maihofer Andrea, Geschlecht als Existenzweise. Macht, Moral, Recht und
Geschlechterdifferenz, Frankfurt a. M. 1995
 Maihofer Andrea, Von der Frauen- zur Geschlechterforschung, in: Döge Peter/Kassner
Karsten/Schambach Gabriele, Schaustelle Gender. Aktuelle Beiträge
sozialwissenschaftlicherGeschlechterforschung, Bielefeld 2004, 11 ff.
 Mesmer Beatrix, Staatsbürgerinnen ohne Stimmrecht. Die Politik der schweizerischen
Frauenverbände 1914-1971, Zürich 2007
 *Rudolf Beate (Hrsg.), Geschlecht im Recht. Eine fortbestehende Herausforderung
(Querelles. Jahrbuch für Frauen- und Geschlechterforschung 2009), Göttingen 2009.
 Sacksofsky Ute, Die blinde Justitia: Gender in der Rechtswissenschaft, in: Bussmann
Hadumod/Hof Renate (Hrsg.), GENUS, Geschlechterforschung/Gender Studies in den
Kultur- und Sozialwissenschaften, Stuttgart 2005.
 Schultz Ulrike/Shaw Gisela (Hrsg.), Women in the World’s Legal Professions, Oxford
2003
 Stang Dahl Tove, Frauen zum Ausgangspunkt nehmen: der Aufbau eines
Frauenrechts, STREIT 4/1986, 115-121
 Stang Dahl Tove, Frauen-Recht: Eine Einführung in feministisches Recht, Bielefeld
1992.
 Stauber-Moser Susy, Lohngleichheit und bundesgerichtliche Rechtsprechung, AJP
2006, 1352 ff.
 Stychin Carl, Law’s Desire: Sexuality and the Limits of Justice, London/New York
1995.
 Tobler Christa, Der Diskriminierungsbegriff und seine Auswirkungen auf die
Gleichstellung von Mann und Frau, in: Epiney/Von Danckelmann (Hrsg.),
Gleichstellung von Frauen und Männern in der Schweiz und der EU, Zürich etc. 2004,
27-52, download:
http://www.europa.unibas.ch/cms4/uploads/media/Diskriminierungsbegriff_04.pdf
 Tobler Christa. Quoten zum Dritten: Gesetzliche Grundlagen für
Frauenförderungsmassnahmen undEntschädigungen für Diskriminierungen, recht
2005, 220 ff.
 Urteil des Schweizerischen Bundesgerichts vom 14.3.2005 (BGE 131 II 361), AJP
2005, 1414-1419, Bem. v. Hangartner
 Verein Pro Feministisches Rechtsinstitut (Hrsg.), Recht Richtung Frauen. Beiträge zur
feministischen Rechtswissenschaft, St. Gallen 2001
Obsah
I. Úvodem ................................................................................................................................................ 1
II. K podobě právnického vzdělávání ve vybraných německojazyčných zemích ..................................... 2
II. 1 Německo ...................................................................................................................................... 2
II. 2 Rakousko ...................................................................................................................................... 3
II. 3 Obecně k právnickému vzdělávání ve Švýcarsku ......................................................................... 3
III. K náplni a způsobu výuky vybraných společenskovědních předmětů v Německu ............................ 5
III. 1 Politologie a filosofie práva ......................................................................................................... 5
III. 1. 1 Rheinische Friedrich-Wilhelms Universitat ......................................................................... 5
III. 1. 2 Friedrich-Alexander-Universitat - Law School (Erlangen-Nuremberg) ............................... 5
III. 1. 3 Johann-Wolfgang-Goethe Universitat - Fachbereich Rechtswissenschaft (Frankfurt)....... 6
III. 1. 4 Georg-August-Universitat - Juristische Fakultät (Gottingen).............................................. 7
III. 1. 5 Martin-Luther-Universitat - Juristische und Wirtschaftswissenschaftliche Fakultät (HalleWittenberg) .................................................................................................................................... 8
III. 1. 6 Ruprecht-Karl-Universitat - Juristische Fakultat (Heidelberg) ............................................ 8
III. 1. 7 Christian-Albrechts-Universität zu Kiel - Rechtswissenschaftliche Fakultät (Kiel) ......... 9
III. 1. 8 University of Muenster - Faculty of Law (Muenster) .......................................................... 9
III. 1. 9 Universität Regensburg - Juristischen Fakultät (Regensburg) ............................................ 9
III. 1. 10 Tübingen Universität - Juristische Fakultät ..................................................................... 10
III. 1. 11 Julius Maximilian University of Würzburg - .................................................................... 11
III. 2 Sociologie .................................................................................................................................. 13
III. 2. 1 Freie Universität Berlin ..................................................................................................... 13
III. 2. 2 Humboldt Universität Berlin ............................................................................................. 13
III. 2. 3 Universität Bielefeld.......................................................................................................... 13
III. 2. 4 Georg-August-Universitat - Juristische Fakultät (Gottingen)............................................ 15
III. 2. 5 Martin-Luther-Universitat - Juristische und Wirtschaftswissenschaftliche Fakultät (HalleWittenberg) .................................................................................................................................. 15
III. 3 Psychologie................................................................................................................................ 16
III. 3. 1 University of Muenster - Faculty of Law (Muenster) ........................................................ 16
IV. Společenskovědní předměty vyučované na právnických fakultách v Rakousku.............................. 18
IV. 1 Graz ........................................................................................................................................... 18
IV. 1. 1 Právní etika a právní politika ............................................................................................ 18
IV. 2 Univerzita v Innsbrucku ............................................................................................................. 18
IV. 2. 1 Mezinárodní politika a mezinárodní organizace .............................................................. 18
IV. 2. 2 Kurz mezinárodních vztahů se zvláštním ohledem na činnost Mezinárodního soudního
dvora ............................................................................................................................................. 19
IV. 2. 3 Základy politické vědy....................................................................................................... 19
IV. 3 Univerzita v Salcburku............................................................................................................... 19
IV. 3. 1 Úvod do politického systému Rakouska ........................................................................... 20
IV. 3. 2 Sociologie práva ................................................................................................................ 20
IV. 2. 3 Úvod do nauky o společnosti............................................................................................ 20
IV. 3. 4 Filosofie práva................................................................................................................... 20
IV. 4 Linz ............................................................................................................................................ 21
VI. 5 Vídeň ......................................................................................................................................... 21
IV. 5. 1 Das Recht und seine Wirklichkeit - Rechtssoziologische Theorien im Überblick ............. 21
IV. 5. 2 Seminar aus Rechtsphilosophie: Carl Schmitt und Hans Kelsen - Versuch einer
Verhältnisbestimmung ................................................................................................................. 22
IV. 5. 3 Politische Philosophie und Philosophie des Rechts - Teil 2: Neuzeit ............................... 22
V. Švýcarské zastavení ........................................................................................................................... 23
V. 1 Univerzita ve Fribourgu .............................................................................................................. 23
V. 1. 1 Rechtsphilosophie ............................................................................................................. 23
V. 2 Univerzita v Baselu ..................................................................................................................... 23
V. 2. 1 Rechtsphilosophie ............................................................................................................. 23
V. 2. 2 Rechtssoziologie ............................................................................................................... 24
V. 2. 3 Gender Law ....................................................................................................................... 24
V. 2. 4 Das Recht der demokratischen Partizipation (magisterské studium) ................................ 25
VI. Závěr ................................................................................................................................................. 26
VII. Přílohy ............................................................................................................................................. 29
VII. 1 Německo - Einführung in die Rechtsphilosophie –Münster .................................................... 29
VII. 2 Německo - syllabus předmětu Rechtsphilosophie - Heidelberg .............................................. 31
VII. 3 Německo – syllabus předmětu Einführung in die Rechtsphilosophie – Tübingen .................. 34
VII. 4 Rakousko - vzorový studijní plán – Graz .................................................................................. 35
VII. 5 Rakousko - syllabus předmětu Rechtsphilosophie - Salzburg ................................................ 38
VII. 6 Švýcarsko - Literatura ke kurzu Gender - Basel ....................................................................... 41
Obsah..................................................................................................................................................... 45